Search results

Your search found 14 items
Sort: Relevance | Topics | Title | Author | Publication Year
Home  / Search Results
Date: 2013
Abstract: Předložená studie analyzuje situaci v oblasti péče poskytované přeživším
šoa a ostatním obětem nacisticko-fašistické perzekuce na území Itálie (dále jen
studie) a vznikla na žádost a pro potřeby Evropského institutu odkazu šoa, o. p. s.
(dále jen ESLI), jemuž má sloužit především jako podpůrný nástroj pro
formulování jeho krátko-, středně- a dlouhodobých strategií v oblasti péče o
přeživší šoa a ostatní oběti nacisticko-fašistické perzekuce.
Tato studie v mnohém inspirativně a metodologicky vychází ze studie
Situace v oblasti péče poskytované přeživším holocaustu a ostatním obětem
nacistické perzekuce na území České republiky provedené výzkumným týmem
pod vedením PhDr. Dariny Sedláčkové (Praha: ESLI, 2012).
V úvodní kapitole je definována cílová skupina, na niž se studie
zaměřuje, jsou zde představena základní metodologická východiska, užívané
termíny a rozsah mapované péče. V závěru této části jsou uvedeny předpokládané
tendence ve vývoji potřeb výše definovaných cílových skupin.
Druhá kapitola obsahuje ucelený přehled platné italské legislativy
související s oblastí sociálního a důchodového zabezpečení a státní a
regionální/místní sociální podpory a obsahuje i souhrnný přehled specifických
opatření přijatých italským státem ke zlepšení životní situace cílových skupin,
eventuálně jejich pozůstalých. Kapitola je doplněna informacemi o
odškodňovacím programu Claims Conference na území Itálie.
Třetí kapitola prezentuje asociace a organizace, které sdružují přeživší
šoa a další oběti nacisticko-fašistické perzekuce v Itálii, popřípadě jejich pozůstalé.
Zmíněny jsou také organizace spojující účastníky národního boje za osvobození.
Čtvrtá kapitola analyzuje současný stav poskytování sociální péče
přeživším šoa a ostatním obětem nacisticko-fašistické perzekuce v Itálii z pohledu
praxe a jsou zmíněny regionální diverzity v poskytování sociální péče.
V poslední a závěrečné kapitole jsou shrnuta zjištěná fakta a jsou vedena
doporučení na zlepšení fungování systému sociální péče poskytované přeživším
druhé světové války a nacisticko-fašistické perzekuce. Tato doporučení vycházejí z reálných návrhů a praktických potřeb a mohla by efektivně vylepšit sociální
pozici cílové skupiny.
Součást studie tvoří rovněž příloha s přehledem relevantních italských
zákonů.
Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu vypracovávání studie postupně
docházelo k úpravám penzijního systému a k přechodu na nový, je na tyto
skutečnosti na patřičném místě upozorněno.
Autorka studie používá primárně italskou odbornou terminologii a
názvosloví a až v závorce uvádí český překlad. Je si však vědoma toho, že překlady
nejsou vždy zcela přesné, a to z toho důvodu, že v českém jazyce není vždy možné
najít přesný ekvivalent termínů.
Zároveň autorka také upozorňuje na skutečnost, že italský důchodový a
sociální systém je natolik složitou soustavou, že pro tuto studii byly vybrány
relevantní informace a data. Mimo fokus této práce byly ponechány nepodstatné
skutečnosti, stejně jako nejsou zmíněny například sociální příspěvky, jež již
v současné době nejsou v platnosti
Author(s): Hoření, Karina
Date: 2018
Abstract: Stereotypy o Romech a Židech v české společnosti. Jaké jsou a jak s nimi pracovat?

Jak funguje vzdělávání proti předsudkům v českých školách a jaké jsou příklady dobré praxe?

Tým ze Sociologického ústavu Akademie věd na datech z posledních let ukázal, jak jsou v české společnosti rozšířené stereotypy o Romech a Židech. Jedním ze zjištění je, že menší předsudky vůči Romům mají lidé, kteří se s nějakými Romy osobně znají.

Škola je jedním z nejdůležitějších míst, kde je možné pozitivně ovlivnit postoje mladých lidí. Tým Ústavu pro studium totalitních režimů se proto ptal učitelů a lektorů, jaké jsou jejich zkušenosti se vzděláváním k toleranci. Nabízíme doporučení, jak pomoci školám efektivně oslabovat předsudky.

Zjistili jsme, že předpokladem úspěchu je spolupráce celé školy. Další úspěšnou strategií je podpora setkávání žáků z různých sociálních skupin. Je rovněž třeba podporovat vzdělávání učitelů tak, aby dokázali ve třídě zvládat debatu o kontroverzních tématech.

Výsledky výzkumu jsme shrnuli do závěrečné zprávy, v níž najdete:

Kvalitativní i kvantitativní shrnutí současné praxe vzdělávání pro toleranci, realizovaných programů a jejich podpory.
Naše doporučení pro donory, jak efektivněji nastavit projektovou podporu, a pro školy a pedagogy, jak s předsudky ve škole lépe pracovat.
Rozsáhlou studii o postojích české společnosti vůči Romům a Židům.

Author(s): Hamar, Eleonóra
Date: 2008
Abstract: Eleonóra Hamar: Vyprávěná židovství. O narativní konstrukci druhogeneračních židovských identit „Narodila jsem se, protože se moji rodiče vrátili ze smrti“ − touto větou, spojující nekompromisně vlastní život s holocaustem, by bylo možno parafrázovat jeden z ústředních motivů druhogeneračních židovských identit, o nichž tato kniha pojednává. Pro porozumění různým významovým vrstvám takové výpovědi a pro možnost uchopit fenomén formování současných druhogeneračních identit je však třeba znát celý životní příběh, jehož je citovaná věta součástí. Základní myšlenkou této knihy je tedy nacházení souvislostí, jež existují mezi formováním druhogeneračních židovských identit a způsoby narativního tvoření významů. Kniha začíná teoretickým vysvětlením klíčových pojmů a směřuje k představení výsledků narativního výzkumu: pojednává nejprve o narativní konstrukci identit obecně na základě přiblížení pojetí narativní identity Paula Ricoeura a poté se věnuje rozkladu/diversifikaci židovských identit v moderní době, a to sledováním sociálně-historických a diskursivních souvislostí, v nichž začala být židovská identita problematizována. V další části přichází autorka s interpretací životních příběhů židovské druhé generace po holocaustu z České republiky a Maďarska. Tři prezentované typy příběhů − příběh odmítání a smíření, příběh hledání a nalezení a příběh vrženosti − vyprávějí kromě jiného o tom, že holocaust není minulostí, nýbrž aktivním odkazem k současným sebepojetím a zkušenostem vypravěček a vypravěčů. – Lze osobní identitu pojmout současně jako reflexivně vytvářenou a diskursivně konstruovanou? Jak řeší tuto otázku nastínění teoretických souvislostí mezi osobními identitami a životními příběhy? – Jaké významy vznikají díky narativnímu uspořádání zkušeností a událostí? – V jakých vyprávěních se formují druhogenerační židovské identity? – Jak se vypravěči vypořádávají s nejednoznačností židovské identity? – Kým jsou a kým se stávají představitelé židovské druhé generace? – Jakou roli hraje holocaust v jejich životě?