Search results

Your search found 383 items
Previous | Next
Sort: Relevance | Topics | Title | Author | Publication Year View all 1 2 3 4 5 6 7 8
Home  / Search Results
Date: 2024
Abstract: The Annual Antisemitism Worldwide Report, published by Tel Aviv University (TAU) and the Anti-Defamation League (ADL), reveals that 2023 saw an increase of dozens of percentage points in the number of antisemitic incidents in Western countries in comparison to 2022. A particularly steep increase was recorded following the October 7 attacks, but the first nine months of 2023, before the war started, also witnessed a relative increase in the number of incidents in most countries with large Jewish minorities, including the United States, France, the UK, Australia, Italy, Brazil, and Mexico.

According to the Report, in New York, the city with the largest Jewish population in the world, NYPD recorded 325 anti-Jewish hate crimes in 2023 in comparison to the 261 it recorded in 2022, LAPD recorded 165 in comparison to 86, and CPD 50 in comparison to 39. The ADL recorded 7,523 incidents in 2023 compared to 3,697 in 2022 (and according to a broader definition applied, it recorded 8,873); the number of assaults increased from 111 in 2022 to 161 in 2023 and of vandalism from 1,288 to 2,106.
Other countries also saw dramatic increases in the number of antisemitic attacks, according to data collected by the Report from governmental agencies, law enforcement authorities, Jewish organizations, media, and fieldwork.

In France, the number of incidents increased from 436 in 2022 to 1,676 in 2023 (the number of physical assaults increased from 43 to 85); in the UK from 1, 662 to 4,103 (physical assaults from 136 to 266); in Argentina from 427 to 598; in Germany from 2,639 to 3,614; in Brazil from 432 to 1,774; in South Africa from 68 to 207; in Mexico from 21 to 78; in the Netherlands from 69 to 154; in Italy from 241 to 454; and in Austria from 719 to 1,147. Australia recorded 622 antisemitic incidents in October and November 2023, in comparison to 79 during the same period in 2022.
Antisemitic incidents increased also before October 7

While the dramatic increases in comparison to 2022 largely followed October 7, the Report emphasizes that most countries with large Jewish minorities saw relative increases also in the first nine months of 2023, before the war started.

For example, in the United States, ADL data (based on the narrower definition for antisemitic incidents) point to an increase from 1,000 incidents in October-December 2022 to 3,976 in the same period in 2023, but also to an increase from 2,697 incidents between January-September 2022 to 3,547 in the same period in 2023 (NYPD registered a decrease in that period, while LAPD an increase).

In France, the number of incidents during January-September 2023 increased to 434 from 329 during the same period in 2022; in Britain – from 1,270 to 1,404. In Australia, 371 incidents were recorded between January and September 2023, compared to 363 in the same period in 2022. On the other hand, Germany and Austria, where national programs for fighting antisemitism are applied, saw decreases.
Date: 2023
Abstract: Przez ostatnie dwa lata eksperci i ekspertki współpracujący z Żydowskim Stowarzyszeniem Czulent przy realizacji projektu „Zintegrowany system monitorowania antysemickich przestępstw i mowy nienawiści oraz pomocy i wsparcia dla członków społeczności żydowskiej” katalogowali i analizowali nienawistne wpisy, symbole i znaki znalezione w przestrzeni publicznej oraz na platformach mediów społecznościowych. Celem tychże działań, była analiza nienawistych treści wymierzonych w społeczność żydowską. Badając sposoby wykorzystania mediów społecznościowych, symboli i memów w próbach indoktrynacji i ataków na grupy mniejszościowe oraz reakcje organów ścigania czy wymiaru sprawiedliwości, doszliśmy do wniosku, iż nadal dominuje niska świadomość społeczna na temat praktyk i obrazów współcześnie promujących nienawiść.

Wychodząc naprzeciw potrzebom osób działających na rzecz praw człowieka, stworzyliśmy niniejsze opracowanie w którym zebrano przykłady symboli, pojawiających się w przestrzeni publicznej, aby zilustrować ich dwuznaczność, ironię i wiarygodne zaprzeczenia, dając możliwość osobom aktywistycznym narzędzia w rozszyfrowaniu i zmierzeniu się z symboliką nienawiści.

Wychodząc z założenia, iż nienawiść nie ogranicza się do żadnego spektrum ideologicznego, zebraliśmy i opracowaliśmy materiały, które wykorzystywane są do ataków na grupy mniejszościowe i nie tylko. Publikacja została ponadto poszerzona o perspektywę socjologiczną, uwzględniającą nienawistne znaki w domenie symbolicznej autorstwa Lecha M. Nijakowskiego. Psychologiczne aspekty mowy nienawiści opracowane przez Mikołaja Winiewskiego oraz praktyczne rozwiązania prawne opracowane przez Joanna Grabarczyk-Anders, Jacka Mazurczaka oraz Tomasza Plaszczyka.

Publikacja ta, zawiera nie tylko symbole związane z ruchami skrajnymi, które są dostrzegane przez społeczeństwo i jednoznacznie odbierane jako przejaw nienawiści, ale również takie, które nie wzbudzają zainteresowania czy niepokoju ponieważ eksponują niejasne i kontekstowe symbole nienawiści wykorzystywane bez większych konsekwencji, jeśli w ogóle. Są to symbole i znaki, które wykorzystują ironie, humor, przekierowanie na inny temat, błędną charakterystykę i estetykę, aby zawoalować swoje przekonania i zatrzymać „normies” w nienawiści.

Strategia ta polega na przywłaszczaniu symboli i przypisywaniu im nienawistnego znaczenia. W tym kontekście, na przykład gest „okay” czy żaba Pepe, mogłoby się wydawać dają możliwość wiarygodnego odpierania zarzutu o szerzenie nienawiści i ośmieszają oskarżyciela. Co w konsekwencji przyczynia się do zakodowanego funkcjonowania nienawiść w głównym nurcie. Mając ponadto na uwadze przyswajalność nowych technologii i platform komunika-
cyjnych, wiele ruchów nienawiści dostosowało się do młodzieżowych platform, takich jak TikTok, Instagram, Twitch czy Discord. Równie sprawnie wykorzystują serwery gier wideo, by radykalizować, propagując nienawiść i nienawistne zachowanie. Budują w ten sposób sieć kontaktów, mobilizują nowe grupy dla poparcia skrajnych grup czy partii politycznych, burząc podział pomiędzy światem online i światem offline. W ten sposób nienawiść ograniczona do ekstremalnych przestrzeni online, jest normalizowana i coraz częściej pojawia się w „prawdziwym życiu”, gdzie często jest powiązana z przypadkami terroryzmu
na całym świecie.

Dlatego tak ważne są rozwiązania systemowe, bazujące na wsparciu infrastruktury badawczej i edukacyjnej, zaangażowania organizacji non-profit oraz grup społecznych w przeciwdziałanie nienawiści. Niewystarczające jest
ustanowienie prawa przeciwko stale ewoluującym praktykom nienawistnym
grup skrajnych, bez rozwiązań edukacyjnych w tym zakresie, prewencyjnych i informacyjnych. Bez podejścia międzysektorowego tworzy się przestrzeń dla grup i ruchów nienawiści, które w pełni mogą działać na wolności i szerzyć nienawiść.
Mamy nadzieje, że nasze opracowanie przyczyni się do zmiany i będzie
zaczątkiem takiej współpracy.

Spis treści:

Domeny symboliczne i nienawistne znaki. Perspektywa socjologiczna. Lech M. Nijakowski
Psychologiczne aspekty mowy nienawiści. Mikołaj Winiewski
Znaki nienawiści – katalog. Anna Makówka-Kwapisiewicz
Zawiadomienie o przestępstwie i co dalej? – uwagi praktyczne. Tomasz Plaszczyk
Postępowania dotyczące mowy nienawiści w Internecie. Joanna Grabarczyk-Anders, Tomasz Plaszczyk, Jacek Mazurczak
Słowniczek podstawowych pojęć. Tomasz Plaszczyk
Kazusy – przykłady zawiadomień o przestępstwach z nienawiści

Publikacja powstała w ramach projektu „Zintegrowany system monitorowania antysemickich przestępstw i mowy nienawiści oraz pomocy i wsparcia dla członków społeczności żydowskiej”, realizowanego przez Żydowskie Stowarzyszenie Czulent oraz Gminę Wyznaniową Żydowską w Warszawie. Projekt finansowany ze środków Unii Europejskiej w ramach programu Prawa, Równość i Obywatelstwo na lata 2014-2020 oraz Fundacji Pamięć, Odpowiedzialność i Przyszłość (EVZ).
Date: 2022
Abstract: Jewish Association Czulent as an advocacy organization working to spread tolerance and shape attitudes of openness towards national, ethnic and religious minorities, with particular emphasis on counteracting anti-Semitism and discrimination, taking into account cross-discrimination.

Observing the public debate on hate speech and hate crimes, which increasingly appears in the mainstream, we have noticed a high level of its politicization. This is particularly visible in the topic of anti-Semitism, which is even instrumentalized and used as a political tool.

The politicization and exploitation of hate thus influences discussions about hate crimes. In this way, we do not focus on the solutions and functioning of investigative bodies or courts, but on political "colors". As a result, injured people lose their human dimension and become only the subject of statistics.

Instead of focusing on eliminating the phenomenon or analyzing the increase in hate speech and hate crimes. We focus on the discourse regarding the uniqueness and tolerance of the "Polish nation". This contributes to the phenomenon of underreporting, and people and groups that require support and are particularly vulnerable to hateful attacks are afraid to report such attacks and seek support.

Therefore, we decided to focus on the injured people in our actions. We analyzed the individual stages, from the decision to report a crime to the final court judgment. The respondents represented various social groups, which allowed us to learn from different perspectives about the experiences and emotions that accompanied them at particular stages. In the interviews we conducted, we paid attention to the actors who appeared at various stages, which is why our study includes, in addition to the police, prosecutor's office, and courts, non-governmental organizations and the media.

We hope that our activities and research will contribute to supporting people exposed to such attacks and a comprehensive understanding of the challenges faced not only by people injured in hate crimes, but also by their representatives, investigators, prosecutors and judges. We encourage you to use the research cited, but also to develop and expand it.

Contents:

Information on the survey and methodology
Hate crimes – experiences
Human rights defenders
Directive 2012/29/EU of the European Parliament and of the Council
Gender aspects
Hate crimes – enhancements are needed
Summary and final conclusions
The publication was created thanks to funding from the Foundation Remembrance, Responsibility and Future (EVZ Foundation), as part of the project "Pre-project for the Project: Strategic Litigation as one of the Tools to Counteract Antisemitism on the Internet".
Date: 2024
Date: 2024
Date: 2024
Abstract: Unia publie un rapport consacré à l’antisémitisme en Belgique (2024) et formule 10 recommandations. Ce travail d’analyse, basé sur les dossiers de 2018 à 2022, est structuré en deux volets. Le second volet est dédié à l’impact des évènements tragique du 7 octobre 2023 sur les signalements reçus par ses services.

I. L’antisémitisme en Belgique. Analyse et recommandations au départ des dossiers traités par Unia entre 2018 et 2022
En 2021, Unia a publié une note relative à l’antisémitisme et à la définition de l’IHRA. Le temps ne s’est pas arrêté dans l’intervalle. Les rapports de recherche ainsi que les signalements adressés à Unia et à d’autres acteurs, aux organisations juives et à la police indiquent que toutes sortes de messages de haine et délits de haine antisémites, notamment sur les réseaux sociaux, demeurent une triste réalité et que la lutte contre l’antisémitisme doit s’intensifier.

Dans le présent rapport, nous revenons d’abord succinctement sur l’analyse de 2021, puis nous passons en revue les différentes définitions des faits antisémites (qu’il s’agisse de définitions juridiques ou de définitions de travail alternatives) et leur utilisation dans la pratique.

II. L’impact du conflit israélo-palestinien : discours et délits de haine en Belgique – focus sur les signalements entre 7 octobre et le 7 décembre 2023
En raison de la tragique actualité, Unia a rédigé un document annexe au rapport, qui examine l’impact du conflit sur son activité.

En deux mois, entre le 7 octobre 2023 et le 7 décembre 2023, 91 signalements ont été enregistrés, dont 66 font explicitement référence à l’ascendance juive. Il s’agit essentiellement de messages de haine, pour plus de la moitié en ligne, mais aussi de propos tenus dans l’espace public. Unia est par ailleurs en contact avec le parquet et la police dans 9 dossiers relatifs à des agressions et dégradations.

A titre de comparaison, l’an passé, Unia a enregistré en moyenne entre 4 et 5 signalements par mois.

Le conflit ne change pas la nature des actes, mais il accroît leur intensité en raison d’un effet de loupe. Le même phénomène a été observé en 2008-2009.


Het rapport antisemitisme in België (2024) van Unia bestaat uit 2 delen: de analyse van de dossiers van 2018 tot 2022 en de impact van de tragische gebeurtenissen sinds 7 oktober 2023 op de nieuwe meldingen. We doen ook 10 aanbevelingen.

I. Antisemitisme in België. Analyse en aanbevelingen op basis van dossiers behandeld door Unia tussen 2018 en 2022
In 2021 publiceerde Unia een nota over antisemitisme en de definitie van de IHRA. De tijd is ondertussen niet stil blijven staan. Onderzoeksrapporten en meldingen bij Unia en bij onder meer Joodse organisaties en politie geven aan dat verschillende vormen van haatspraak (vooral op sociale media) en antisemitische misdrijven een jammerlijke realiteit blijven. De strijd tegen antisemitisme moet duidelijk worden opgevoerd.

In het rapport antisemitisme (2024) kijken we eerst kort terug op de analyse van 2021 en gaan we vervolgens in op verschillende definities van antisemitische feiten (zowel juridische definities als alternatieve werkdefinities) en hun praktische toepassing.

II. Impact van het Israëlisch-Palestijns conflict: haatspraak en -misdrijven in België – focus op de meldingen van 7 oktober tot 7 december 2023
Na de tragische gebeurtenissen sinds 7 oktober stelde Unia een bijlage op die de impact van het conflict op de meldingen analyseert.

In de 2 maanden tussen 7 oktober 2023 en 7 december 2023 werden 91 meldingen geregistreerd, waarvan er 66 expliciet verwijzen naar Joodse afstamming. Het gaat vooral om haatberichten, waarvan meer dan de helft online, maar ook uitlatingen in de openbare ruimte. Unia had in 9 gevallen contact met het parket en de politie voor dossiers over agressies en beschadigingen.

Ter vergelijking: vorig jaar registreerde Unia gemiddeld 4 à 5 meldingen per maand.

Het conflict heeft geen impact op de aard van de daden, maar verhoogt wel de intensiteit ervan. Hetzelfde fenomeen werd overigens waargenomen in 2008-2009
Date: 2020
Abstract: The present report provides an overview of data on antisemitism as recorded by international organisations and by official and unofficial sources in the European Union (EU) Member States. Furthermore, the report includes data concerning the United Kingdom, which in 2019 was still a Member State of the EU. For the first time, the report also presents available statistics and other information with respect to North Macedonia and Serbia, as countries with an observer status to the European Union Agency for Fundamental Rights (FRA). All data presented in the report are based on the respective countries’ own definitions and categorisations of antisemitic behaviour. At the same time, an increasing number of countries are using the working definition of antisemitism developed by the International Holocaust Remembrance Alliance (IHRA), and there are efforts to further improve hate crime data collection in the EU, including through the work of the Working Group on hate crime recording, data collection and encouraging reporting (2019–2021), which FRA facilitates. ‘Official data’ are understood in the context of this report as those collected by law enforcement agencies, other authorities that are part of criminal justice systems and relevant state ministries at national level. ‘Unofficial data’ refers to data collected by civil society organisations.

This annual overview provides an update on the most recent figures on antisemitic incidents, covering the period 1 January 2009 – 31 December 2019, across the EU Member States, where data are available. It includes a section that presents the legal framework and evidence from international organisations. The report also provides an overview of national action plans and other measures to prevent and combat antisemitism, as well as information on how countries have adopted or endorsed the non-legally binding working definition of antisemitism adopted by the International Holocaust Remembrance Alliance (IHRA) (2016) as well as how they use or intend to use it.

This is the 16th edition of FRA’s report on the situation of data collection on antisemitism in the EU (including reports published by FRA’s predecessor, the European Monitoring Centre on Racism and Xenophobia).
Date: 2024
Date: 2021
Abstract: Denne rapport beskriver og analyserer antallet af registrerede antisemitiske hændelser i Danmark i 2020. Rapporten er udarbejdet på grundlag af anmeldelser til AKVAH, der udgør en del af Det Jødiske Samfunds ikkerhedsorganisation. AKVAH har i 2020 registreret 23 antisemitiske hændelser i Danmark fordelt på følgende kategorier: 1) verbalt overfald, 2) Hærværk og anden chikane, 3) antisemitiske ytringer. Hændelserne fordeler sig på ét tilfælde af verbalt overfald, syv tilfælde af hærværk og anden chikane, samt 15 tilfælde af antisemitiske ytringer. Ud af de i alt 23 medtagne hændelser er der to der kan betegnes som blot værende potentielt antisemitisk, da de ikke kan endeligt verificeres. Generelt set er der sket et støt fald i antallet af hændelser ift tidligere år. Dette
kan både være grundet oplysningsarbejde, intens fokus på coronapandemien blandt den bredere befolkning hvilket også har medført begrænset social omgang, samt et ‘roligt’ år ift. Mellemøstkonflikten. Der ses dog ‘spidsperioder’ hvad angår antisemitiske hændelser i 2020. Disse binder sig i høj grad til jødiske helligdage, hvor højreradikale grupper, der som i tidligere år, igangsætter såkaldte ‘aktioner’mod jødiske mål, samt ved tiltagende debat vedrørende omskæring. Her observeres det at tonen der følger omskærelsesdebatten på nettet i mange tilfælde bliver skærpet.

Udover det positive fald i antallet af hændelser, ses det også som værende positivt at de ekstra grove hændelser såsom vold, trusler og diskrimination ikke har haft deres forekomst i 2020.
Date: 2024
Abstract: En 2023, la CICAD a recensé 944 actes antisémites en Suisse romande. Ceci représente une hausse de 68% comparé aux 562 actes enregistrés en 2022.

Cette augmentation considérable est en grande partie due à l’importation du conflit Israël-Hamas, qui a servi et continue de servir de prétexte au déferlement de l’antisémitisme. Alors que la moyenne mensuelle était de 42.5 actes par mois jusqu’en septembre, plus de 150 actes antisémites par mois ont été recensés dès octobre.

L’extrême droite continue d’être un vecteur d’expression et de propagation d’une idéologie antisémite.

En outre, l’antisémitisme dit « traditionnel » demeure la forme la plus courante de l’antisémitisme.

Le nombre de cas signalés dans les écoles depuis le 7 octobre est particulièrement inquiétant. Tous les élèves romands sont concernés par le phénomène antisémite. Victimes, témoins ou auteurs, les élèves de Suisse romande méritent que des dispositions pédagogiques soient prises pour sensibiliser et combattre toutes les formes d’expression de racisme et d’antisémitisme.

L’interdiction des symboles nazis dans l’espace public doit s’imposer dans les législations fédérales et cantonales. Les initiatives salutaires de parlementaires genevois, vaudois, fribourgeois et neuchâtelois permettront, à terme, de renforcer les dispositifs légaux déjà existants.

Constatant que l’année 2024 débute, déjà, par de très nombreux signalements, il est impératif que les autorités réagissent vigoureusement en prenant des mesures politiques, judiciaires et éducatives.
Date: 2023
Abstract: En 2022, la CICAD a recensé 562 actes antisémites en Suisse romande. Cette quantité considérable d’incidents enregistrés est due à plusieurs facteurs : élargissement des sources observées, activité très prolifique à Genève d’un négationniste et un accroissement des cas d’antisémitisme. Toutefois, si nos statistiques ne se concentraient que sur les mêmes sources que l’année précédente, la CICAD comptabiliserait 283 actes contre 165 en 2021, soit une hausse de 70%.

Le constat est sans appel : en Suisse romande, l’antisémitisme persiste et continue de croître.

En outre, 3 actes graves et 23 actes sérieux ont été enregistrés en 2022 (contre 5 actes graves et 7 actes sérieux l’année passée).

Les principaux vecteurs d’antisémitisme :

L’extrême-droite : l’extrême-droite est toujours présente en Suisse romande. Sa haine des juifs et des diverses minorités s’exprime quotidiennement.
Les théories du complot : le complotisme s’adapte rapidement à l’actualité et Internet favorise son étendue jusque dans des manifestations et conférences. L’antisémitisme demeure très présent au sein des anciennes comme des nouvelles théories du complot. Cette année, le conflit en Ukraine a été une source importante de théories du complot juif.
Le négationnisme reste marginal en Suisse romande. Toutefois les négationnistes présents dans notre région sont très actifs et comptent pour une grande partie des cas recensés en 2022,
L’actualité au Proche-Orient est généralement une source permanente de commentaires antisémites sur les réseaux sociaux. Cependant, l’antisémitisme lié à Israël a été moins important cette année. Toutefois, deux pics ont été observés en mai, après la mort de Shireen Abu Akleh et en août, lors des affrontements entre le Jihad islamique et l’armée israélienne à Gaza.
L’actualité locale influence également l’antisémitisme. En 2022, un dossier sur l’antisémitisme publié par la Commission fédérale contre le racisme et une vidéo du média Tataki abordant les stéréotypes sur la communauté juive ont engendré une vague de commentaires antisémites sur les réseaux.
Le rapport sur l’antisémitisme en Suisse romande intègre également une synthèse nationale, fruit d’une collaboration entre la FSCI et la CICAD.

Des initiatives doivent être prises dans les domaines éducatifs, politiques et judiciaires, afin de contenir ce fléau.

L’antisémitisme est une atteinte à nos libertés qui doit être combattue avec la plus grande fermeté. Le rapport détaille les recommandations de la CICAD en ce sens. Ce rapport sera pour la première fois disponible aussi en anglais dès le 3 mars 2023.
Date: 2022
Abstract: La CICAD observe une hausse des actes antisémites recensés en Suisse romande, soit 165 au total. Toutes les catégories, actes graves, sérieux et préoccupants, sont en augmentation.

L’année 2021 s’achève sur des chiffres qui interpellent.

En 2021, la CICAD enregistre :

153 actes préoccupants (contre 141 en 2020), principalement recensés sur Internet et les réseaux sociaux. Cette catégorie est progression constante (+23%) et confirme la tendance à la hausse que nous observions déjà l’année dernière.
5 actes graves et 7 actes sérieux (contre 3 actes graves et 3 actes sérieux en 2020).

Les principaux vecteurs d’antisémitisme :

L’extrême-droite : l’extrême-droite en Suisse romande reste active. Les restrictions liées à la pandémie ont permis d’adapter un discours afin de fédérer au-delà des cercles traditionnels.
Les théories du complot : la désinformation liée au COVID-19 demeure une source d’antisémitisme inquiétante. Les théories du bouc émissaire imaginant les « Juifs » à la manœuvre se sont accrues.
Le conflit israélo-palestinien : la crise israélo-palestinienne de mai 2021 a eu pour conséquence une recrudescence des cas d’antisémitisme. Pour le seul mois de mai, trois actes sérieux ont été recensés.
Le négationnisme est toujours une réalité en Suisse. 45% des actes antisémites recensés concernent le négationnisme de la Shoah.
Des initiatives doivent être prises dans les domaines éducatifs, politiques et judiciaires, afin de contenir ce fléau. L’antisémitisme est une atteinte à nos libertés qui doit être combattue avec la plus grande fermeté. Le rapport détaille les recommandations de la CICAD en ce sens.
Date: 2021
Abstract: A l’heure où ce début d’année a déjà été marqué par plusieurs actes antisémites contre les synagogues de Lausanne, Genève et Bienne, la CICAD a observé une hausse significative des actes antisémites recensés en 2020.

147 au total, dont 141 actes préoccupants (100 actes préoccupants en 2019), en forte progression (+41%).

36% des actes recensés en 2020 concernent les théories du complot juif. Une vision complotiste du monde qui sert d’alibi pour déverser de l’antisémitisme, principalement à l’extrême-droite et au sein des mouvements de « dissidence », anti-vaccins ou anarchistes.



L’extrême droite est la première source d’antisémitisme en Suisse romande. Des groupuscules participent grandement à la diffusion de propos antisémites et autres théories du complot visant les juifs.

Parallèlement, des acteurs de la mouvance complotiste ont également fait leur apparition en marge de la crise du COVID-19.

Le rapport de la situation en Suisse alémanique, publié par la Fédération suisse des communautés israélites (FSCI ) en collaboration avec la Fondation contre le racisme et l’antisémitisme GRA, établit le même constat. La CICAD et la FSCI proposent une analyse commune de la situation sur tout le territoire helvétique dans leurs rapports respectifs.

« La situation liée au Covid a provoqué l’émergence de propos antisémites sur les réseaux sociaux et la question de l’extrême droite est en effervescence depuis l’année passée » a déclaré Johanne Gurfinkiel, Secrétaire général de la CICAD lors de la conférence de presse qui s’est tenu ce matin.

L’inquiétude est de mise. Au regard de cas plus récents qui nous ont mobilisés, des initiatives sont à prendre, en particulier sur les volets éducatif, politique et judiciaire, que la CICAD détaille dans ses recommandations.
Date: 2021
Date: 2022
Abstract: 589 actes antisémites ont été recensés en 2021, soit une augmentation de près
de 75% par rapport à l'année précédente.
Les violences physiques ont augmenté de 36% comparativement à 2020.
‣ Les actes portant atteinte aux personnes représentent 45% des actes
antisémites, dont 10% sont des agressions physiques.
Selon les chiffres du Ministère de l'Intérieur, 73% des actes racistes portant atteinte aux
personnes sont dirigés contre des Juifs.
‣ Deux phénomènes inquiétants méritent une attention particulière :
๏ le nombre élevé d'actes antisémites commis dans la sphère privée (25% des actes
antisémites). Il s'agit essentiellement d'actes commis à proximité du domicile de la
victime, par un voisin d'immeuble ou par des personnes vivant dans le quartier.
๏ la proportion d'utilisation d'armes dans les agressions physiques (20%) et
menaces (10%) à caractère antisémite. Les armes les plus utilisées sont les couteaux
(9 cas) et les pistolets (5 cas). Les autres actes sont commis au moyen de carabines,
mortier de feu d’artifice, marteau, machette, pistolet à plomb, ciseaux.
‣ En 2021, deux pics d'augmentation des actes antisémites ont été relevés :
๏ en mai, pendant le déroulement de l'opération "Gardien des murailles" lancée par
Israël contre le Hamas. 5 actes antisémites ont été recensés en moyenne par
jour au cours de cette période. Il s'agit essentiellement d'insultes et de gestes
menaçants. Dans près de 1/3 de ces actes, le thème de la Palestine est évoqué.
๏ en août, pendant les premières mobilisations contre les restrictions sanitaires. Il
s'agit essentiellement d'inscriptions antisémites désignant les Juifs comme les profiteurs,
voire les instigateurs de la crise sanitaire.
Date: 2022
Abstract: L’année 2021 est une année record avec 119 signalements. Le nombre le plus important depuis le
début du recensement en 2001.
• Cette augmentation pourrait être liée à l’opération « Gardiens des Murailles » opposant Israël au
Hamas. Le conflit au Moyen-Orient sert régulièrement de prétexte à l’expression de l’antisémitisme
sous couvert d’antisionisme.
• L’année 2021 a également été marquée par la pandémie du COVID-19 qui a exacerbé les frustrations et
peurs en tout genre. Les Juifs sont régulièrement pris pour cible étant tenus à tour de rôle responsables
de la maladie, ou, en tirant profit.
• Les signalements sur internet ont nettement augmenté. +62,75% en 2021
• Les signalements pour des actes antisémites commis dans l’espace public ont diminué.
• La majorité des incidents relevés, hors internet, a eu lieu à Anvers et Bruxelles.
• En mai, pendant le déroulement de l’opération « Gardien des Murailles » opposant Israël au Hamas, une
moyenne de 6 actes antisémites par jour a été enregistrée.
• 3 agressions physiques ont eu lieu à Anvers

Het jaar 2021 is een recordjaar met 119 meldingen. Het grootste aantal sinds de volkstelling in 2001
begon.
• Deze toename kan worden verklaard door het feit dat in mei 2021 de operatie «Guardian of the Walls»
tussen Israël en Hamas plaatsvond. Het conflict in het Midden-Oosten wordt regelmatig gecoöpteerd
om antisemitisme uit te drukken onder het mom van antizionisme.
• Het jaar 2021 is ook gekenmerkt door de COVID-19-pandemie die frustraties en angsten van allerlei
aard heeft verergerd. Joden worden regelmatig geviseerd en verantwoordelijk gehouden voor de ziekte
of ervan te profiteren.
• De berichten op internet zijn aanzienlijk toegenomen. +62,75% in 2021
• Het merendeel van de geregistreerde incidenten, buiten het internet, vond plaats in Antwerpen en
Brussel.
• In mei, tijdens Operatie Guardian of the Walls tussen Israël en Hamas, werden gemiddeld 6
antisemitische daden per dag geregistreerd.
• 3 aanslagen vonden plaats in Antwerpen
Date: 2021
Abstract: 2020 zag een vermeerdering van signalementen ten belope van 36,5% tov 2019.
• Deze vermindering kan worden uitgelegd door het feit dat de Covid-19 pandemie in 2020 is begonnen
en de mensen heeft verplicht binnen te blijven gedurende meerdere maanden, zonder externe
contacten, hetgeen als gevolg heeft gehad de angst te versterken bij de geïsoleerde personen en de
meest zwakke geesten, alsook het gevoel van persecutie en de samenzweringstheorieën.
• De joden zijn ten alle tijden de zondebok geweest tijdens pandemieën en onzekere periodes. Het jaar
2020 heeft deze steretypen niet mogen tegenspreken.
• De signalementen op het Internet zijn in 2020 vermeerderd met 54,5%.
• Het merendeel van de vastgestelde incidenten, buiten het Internet, heeft plaatsgevonden te Antwerpen
en Brussel.


En 2020, on observe une augmentation de signalements de 36,5% par rapport à 2019.
• Cette augmentation peut s’expliquer par le fait qu’en 2020 a débuté la pandémie du COVID-19 qui
a contraint la population à rester confinée, sans contact extérieur pendant des mois. Cela a eu pour
conséquence d’augmenter les angoisses, sentiments de persécution et théories du complot chez les
plus fragiles et isolés.
• Les juifs ont de tout temps servi de bouc émissaire lors d’épidémies et périodes d’incertitudes. L’année
2020 n’aura pas échappé à ces stéréotypes.
• Les signalement sur internet ont nettement augmenté. +54,5% en 2020
• La majorité des incidents relevés, hors internet, a eu lieu à Anvers et Bruxelles.
Date: 2024
Abstract: Over the past 3.5 years, the Decoding Antisemitism research project has been analysing antisemitism on the internet in terms of content, structure, and frequency. Over this time, there has been no shortage of flashpoints which have generated antisemitic responses. Yet the online response to the Hamas attacks of 7 October and the subsequent Israeli operations in Gaza has surpassed anything the project has witnessed before. In no preceding escalation phase of the Arab-Israeli conflict has the predominant antisemitic reaction been one of open jubilation and joy over the deaths of Israeli Jews. As demonstrated in the sixth and final Discourse Report, this explicit approval of the Hamas attacks was the primary response from web users. The response to 7 October therefore represents a turning point in antisemitic online discourse, and its repercussions will be felt long into the future.

The report contains analysis of the various stages of online reactions to events in the Middle East, from the immediate aftermath to the Israeli retaliations and subsequent accusations of genocide against Israel. As well as examining online reactions in the project’s core focus—the United Kingdom, France, and Germany—this report also, for the first time, extends its view to analyse Israel-related web discourses in six further countries, including those in Southern and Eastern Europe as well as in North Africa. Alongside reactions to the escalation phase, the report also examines online responses to billionaire Elon Musk’s explosive comments about Jewish individuals and institutions.

Additionally, the report provides a retrospective overview of the project’s development over the past 3.5 years, tracking its successes and challenges, particularly regarding the conditions for successful interdisciplinary work and the ability of machine learning to capture the versatility and complexity of authentic web communication.

To mark the publication of the report, we are also sharing our new, interactive data visualisations tool, which lets you examine any two discourse events analysed by our research team between 2021 and 2023. You can compare the frequencies and co-occurrences of antisemitic concepts and speech acts by type and by country, look at frequencies of keywords in antisemitic comments, and plot keyword networks.
Date: 2023
Author(s): Becker, Matthias J
Date: 2022
Date: 2022
Date: 2024
Abstract: Come ogni anno, l’Osservatorio antisemitismo della Fondazione Centro di Documentazione Ebraica Contemporanea – CDEC ha elaborato una Relazione su atti e discorsi antisemiti in Italia nel 2023 che mette a disposizione di studiosi e istituzioni un documento di analisi del fenomeno nel nostro Paese.

Lo studio è introdotto dalla presentazione di dati statistici sulla società e sulla percezione di sicurezza e benessere della popolazione; tale preambolo contestualizza l’antisemitismo, collocandolo sullo sfondo della situazione sociale, economica e culturale italiana.

I dati raccolti rilevano un netto aumento degli atti. A seguito di 923 segnalazioni, sono 454 gli episodi di antisemitismo individuati dall’Osservatorio nel corso del 2023, dato in forte crescita rispetto ai 241 episodi rilevati nel 2022. Di questi, 259 riguardano l’antisemitismo in rete e 195 si compongono di atti accaduti materialmente, tra cui 1 aggressione e 40 casi di minacce. Al cospirazionismo, principale matrice ideologica che alimenta l’odio contro gli ebrei, si aggiungono ora le reazioni legate alle tensioni in Medio Oriente. Infatti, a seguito dei più recenti sviluppi del conflitto in corso tra Israele e Hamas, gli atti contro gli ebrei sono aumentati nella quantità e mutati nella forma: gli episodi rubricati tra ottobre e dicembre sono 216, circa la metà dei quali consumati offline.

La relazione presenta un’analisi approfondita dell’antisemitismo arricchita da un’ampia antologia commentata di post tratti dal social web e una panoramica delle buone pratiche di contrasto all’odio antisemita intraprese nel corso del 2023. Lo studio si conclude con un focus dedicato alla condizione, alle percezioni e preoccupazioni dei giovani ebrei italiani.
Date: 2023
Abstract: Seit dem 07. Oktober 2023 ist nichts mehr, wie es war. An diesem Tag griffen Hamas-Terroristen aus dem Gazastreifen Israel an und töteten in mehreren Massakern an der Zivilbevölkerung mehr als 1.200 Menschen.
Über 240 Personen wurden in den Gazastreifen verschleppt. Tausende Raketen wurden auf Israel abgeschossen. Seitdem gehen die Angriffe ununterbrochen weiter. Am 28. Oktober startete die israelische Armee eine Bodenoffensive in Gaza mit dem Ziel, die Infrastruktur der Hamas zu zerstören und die Geiseln zu befreien. Seitdem verschob sich die mediale Aufmerksamkeit auf die Ereignisse in Gaza, wodurch die den Krieg auslösenden Massaker an der israelischen Zivilbevölkerung zunehmend in den Hintergrund traten.

In Deutschland kam es vor allem zu Beginn zu Solidaritätsbekundungen mit Israel, aber auch direkt zu antisemitischen und terrorverherrlichenden Reaktionen. So wurden bereits am Abend des 07. Oktobers in Berlin „From the River to the Sea, Palestine will be free“ Rufe dokumentiert. Die sprunghaft gestiegene Anzahl antisemitischer Vorfälle seit dem 07. Oktober bleibt seither auf einem hohen Niveau.

Für Jüdinnen_Juden hat das Aushandeln zwischen Sichtbarkeit und Sicherheit mit der Zäsur vom 07. Oktober eine neue Qualität erreicht. Jüdisches Leben in Deutschland ist seither weniger sichtbar. In ihrem Alltag sind Jüdinnen_Juden verstärkt mit Empathielosigkeit und Antisemitismus konfrontiert. Zudem berichten Jüdinnen_Juden vermehrt von antisemitischen Vorfällen durch Bekannte, aus der Nachbarschaft, an ihrem Arbeitsplatz oder an den Universitäten. Die Wirkung konkreter antisemitischer Erfahrungen verstärkt sich mit dem Schock und der Trauer nach dem 07. Oktober.

Vor dem Hintergrund dieser angespannten Lage in Deutschland und weltweit veröffentlicht der Bundesverband RIAS den vorliegenden zweiten Monitoringbericht, der die antisemitischen Vorfälle zwischen dem 07. Oktober und 09. November 2023 in den Blick nimmt.
Date: 2024
Date: 2023
Abstract: Key findings
• Since 7 October, Decoding Antisemitism has analysed more than 11,000 comments
posted on YouTube and Facebook in response to mainstream media reports of the
Hamas terrorist attacks in Israel.
• Our analysis reveals a significant jump in the number of antisemitic comments, even
compared with other violent incidents in the Middle East.
• CELEBRATION, SUPPORT FOR and JUSTIFICATION OF THE HAMAS TERROR ATTACKS make up the
largest proportion of antisemitic comments – ranging between 19 % in German
Facebook comment sections and 53 and 54.7 % in French Facebook and UK YouTube
comment sections, respectively – in contrast to previous studies where direct
affirmation of violence was negligible.
• The number of antisemitic comments CELEBRATING THE ATROCITIES rises in response to
media reports of attacks on Israelis/Jews themselves, compared with reports on the
conflict more generally.
• Beyond affirmation of the Hamas attacks, other frequently expressed antisemitic
concepts across the corpus included DENIALS OF ISRAEL’S RIGHT TO EXIST, attributing SOLE
GUILT to Israel for the entire history of the conflict, describing Israel as a TERRORIST
STATE, CONSPIRACY THEORIES about Jewish POWER, and ideas of inherent Israeli EVIL.
• As with the project’s past research, this analysis reveals a diversity of antisemitic
concepts and communicative strategies. The findings reaffirm that antisemitism
appears as a multifaceted mosaic, as a result of which it is not possible to deal with
all the elements. Only the most prominent tendencies are brought into focus here.
Author(s): Arnold, Sina
Date: 2023
Abstract: Demonstrationen zum Nahostkonflikt, Übergriffe von Geflüchteten auf Jüdinnen und Juden – bei solchen Ereignissen steht oft die Frage im Mittelpunkt: Ist Antisemitismus unter Muslim*innen oder unter Menschen mit Migrationshintergrund besonders stark verbreitet? Gibt es einen „importierten Antisemitismus“?

In der gesamten Gesellschaft ist Antisemitismus weit verbreitet – dazu liegen zahlreiche wissenschaftliche Studien vor. Weniger Forschungsergebnisse gibt es hingegen zur Frage, wie verbreitet Antisemitismus unter der Bevölkerung mit Migrationshintergrund ist. Das Gleiche gilt für die über fünf Millionen Muslim*innen in Deutschland.

In einer MEDIENDIENST-Expertise stellt die Antisemitismusforscherin Dr. Sina Arnold die wichtigsten wissenschaftlichen Erkenntnisse zum Thema vor und leitet daraus Handlungsempfehlungen für Journalist*innen ab.

Antisemitische Einstellungen: Gemischte Ergebnisse aus der Forschung
Die Forschung kommt insgesamt zu einem gemischten Ergebnis: Je nachdem, um welche Ausprägungen des Antisemitismus es geht, weisen Personen mit Migrationshintergrund und Muslim*innen höhere oder geringere antisemitische Einstellungen auf als Personen ohne Migrationshintergrund und Nicht-Muslim*innen:

Beim klassischen Antisemitismus ist die Forschungslage bezüglich Menschen mit Migrationshintergrund widersprüchlich: Manche Studien finden höhere, manche niedrigere und manche gleiche Werte im Vergleich zu Menschen ohne Migrationshintergrund. Unter Muslim*innen ist die Forschungslage klarer: Sie weisen allgemein höhere Zustimmungswerte zu klassischem Antisemitismus auf als Nicht-Muslim*innen.
Sekundärer Antisemitismus ist unter Menschen mit Migrationshintergrund weniger weit verbreitet als unter Menschen ohne Migrationshintergrund. Zwischen Muslim*innen und Nicht-Muslim*innen gibt es kaum Unterschiede.
Israelbezogener Antisemitismus ist unter Menschen mit Migrationshintergrund und Muslim*innen weiter verbreitet als unter Menschen ohne Migrationshintergrund. Dasselbe gilt für Muslim*innen im Vergleich zu Nicht-Muslim*innen.
Die Forschung zeigt außerdem: Die Kategorie "Migrationshintergrund" ist nur bedingt aussagekräftig. Ein wichtiger Faktor für antisemitische Einstellungen ist die Aufenthaltsdauer: Die Zustimmung zu antisemitischen Aussagen schwindet, je länger Personen in Deutschland leben. Laut Arnold erlernen sie eine "soziale Norm gegen Antisemitismus" und kommen an Schulen mit der Geschichte des Nationalsozialismus in Kontakt, was sie möglicherweise für das Thema sensibilisiere. Eine weitere Rolle spielt, ob Personen eingebürgert wurden und aus welchem Herkunftsland und welcher Region sie kommen.
Antisemitischen Handlungen: Meistens rechte oder rechtsextreme Tatmotivation
Antisemitismus zeigt sich nicht nur in Einstellungen, sondern findet auch Ausdruck in Handlungen, etwa in Angriffen auf Juden und Jüdinnen oder jüdische Einrichtungen. Die Polizeiliche Kriminalstatistik (PKS) unterschiedet bei der Erfassung antisemitischer Straftaten grundsätzlich nicht nach Migrationshintergrund oder Glaubenszugehörigkeit, sondern nur nach der politischen Einstellung. Die Polizei geht dabei zum Großteil von rechtsextremen Täter*innen aus – bei den rund 3.000 erfassten antisemitischen Straftaten 2021 von rund 84,3 Prozent rechtsextremen Täter*innen. An der Einordnung gibt es aber Kritik. Bei 4,2 Prozent der Vorfälle wird "ausländische Ideologie" als Motiv vermutet. Rund 1,9 Prozent der Vorfälle werden dem Bereich "religiöse Ideologie" zugeordnet, was vor allem auf „islamistisch motivierten Terrorismus/Extremismus“ verweist.Quelle

Zudem gibt es die Jahresübersicht des Bundesverbands der Recherche- und Informationsstellen Antisemitismus (RIAS e.V.). Sie sammelt antisemitische Vorfälle unterhalb der Strafbarkeitsgrenze. Sie enthält zwar nicht die Staatsbürgerschaft möglicher Täter*innen, aber wenn möglich deren politisch-weltanschaulichen Hintergrund. Von den 2.738 im Jahr 2021 registrierten Fällen wurden 17 Prozent als "rechtsextrem/rechtspopulistisch" eingestuft, 16 Prozent als "verschwörungsideologisch", 9 Prozent der Fälle dem antiisraelischen Aktivismus zugeordnet und 1 Prozent dem "islamisch/islamistischen" Milieu.Quelle

Auch die Wahrnehmung der Betroffenen, also Juden und Jüdinnen in Deutschland, kann einen Hinweis darauf geben, von wem antisemitische Handlungen ausgehen.

In einer Umfrage der Agentur der Europäischen Union für Grundrechte von 2018 nahmen in Deutschland 41 Prozent der befragten Juden und Jüdinnen, die persönliche Diskriminierungserfahrungen gemacht hatten, bei Täter*innen einen "extremist Muslim view" an. Unklar ist hier, aufgrund welcher Eigenschaften diese Einordnung vorgenommen wurde, und ob Stereotype eine Rolle gespielt haben könnten.Quelle
Eine weitere Umfrage unter 553 Jüdinnen und Juden in Deutschland zeigte 2017, dass 70 Prozent Sorge hatten, "dass der Antisemitismus in Deutschland zunehmen wird, weil viele Flüchtlinge antisemitisch eingestellt sind". 58 Prozent fühlen sich "in Deutschland als jüdische Person zunehmend unsicher aufgrund der derzeitigen Zuwanderung nach Deutschland". Stärkere Sorgen bereiten rechtspopulistische Strömungen (75 Prozent) und der Alltagsantisemitismus. 84 Prozent der Befragten finden, dass "der Antisemitismus auch ohne Flüchtlinge ein Problem in Deutschland ist."Quelle
Date: 2022
Abstract: From Foreword:

The events of 2021 have left their mark on Britain’s Jews.

For several weeks in May and June, during the conflict between Hamas and Israel thousands of miles away, antisemitism surged on British streets and campuses, online, in workplaces, schools and hospitals and in other institutions. Reported incidents broke records, with some making national headlines and prompting intervention by the Prime Minister.

Among the incidents were demonstrations that featured antisemitic speakers, chants and banners — some of which were endorsed, promoted and addressed by politicians, trade unionists and other luminaires — and convoys that saw allegations of the most despicable antisemitic incitement and violence in Jewish neighbourhoods.

These events weighed on British Jews, with almost eight in ten disclosing in our research that the various demonstrations, processions and convoys during the conflict caused them to feel intimidated as a Jew.

Consequently, there is a noticeable reversal this year in the optimism reflected in polling a year ago. Fewer British Jews believe that their community has a long-term future in the UK, and a record number — nearing half — have disclosed that they avoid displaying outward signs of their Judaism in public due to antisemitism.

Not only do perpetrators of antisemitism give the Jewish community reason for concern, but so does the criminal justice system. The Crown Prosecution Service has always performed poorly in our polling, but for the first time ever, a majority of British Jews do not believe that the police or the courts do enough to protect them either.

Antisemitism this year has also affected how British Jews view wider society. For the first time ever, a majority do not believe that their non-Jewish neighbours do enough to protect them, with many respondents deeply concerned about apathy towards Jews amongst the British public.

As our polling of the British public shows, there is reason for discomfort: almost one quarter of British adults believe that “Israel treats the Palestinians like the Nazis treated the Jews,” which is antisemitic under the International Definition of Antisemitism, and more than one in ten Britons have entrenched antisemitic views.

There are more specific incubators of antisemitism as well. Over eight in ten British Jews still feel that Labour is too tolerant of racism against Jews, belying Sir Keir Starmer’s claim to have “shut the door” on antisemitism in his Party. Almost all British Jews also believe that antisemitism in British universities and on social media is a problem — the first time these issues have been polled — underlining the need for action.

Britain cannot be content when almost half of a long-established minority community avoids disclosing identifying signs in public, or when a broad majority considers one of the two major political parties to be too tolerant of racism. It is not too late to make the right changes in politics, at universities, online and to criminal justice, but the time for action is now.
Date: 2022
Date: 2023
Abstract: Federace židovských obcí v České republice (FŽO) zaznamenala v roce 2022 celkem 2 277 antisemitských incidentů. Konstantní trend skokového nárůstu počtu projevů antisemitismu, který byl jasně patrný v předchozích sledovaných obdobích, tak zůstal zachován i v loňském roce. Ve srovnání s rokem 2021, kdy bylo zaznamenáno 1128 antisemitských incidentů, lze tento trend navíc označit přívlastkem dramatický.

Drtivá většina všech zaznamenaných antisemitských incidentů, celkem 97 %, tvoří projevy nenávisti na internetu. Vedle článků, grafických materiálů, anonymních komentářů a diskusních příspěvků šlo především o sociální sítě, na nichž bylo zachyceno přes 74% všech on-line incidentů. V dlouhodobé perspektivě jsou právě sociální sítě dominantní hostitelskou platformou produkce a šíření antisemitismu i nenávisti obecně a významnou měrou přispívají k narůstající polarizaci společnosti.

Navzdory skutečnosti, že počet registrovaných incidentů meziročně vzrostl o více než 100 %, stejně jako v uplynulých letech platí konstatování, že případy otevřeně antisemitsky motivovaného násilí jsou v České republice nadále zaznamenávány jen výjimečně. V roce 2022 nebyl FŽO nahlášen žádný případ fyzického napadení. Dále byly v roce 2022 zaznamenány 2 případy vandalismu na židovských objektech, což odpovídá předchozím rokům. Naopak 10 zaznamenaných případů vyhrožování představuje dvojnásobný nárůst oproti roku 2021. V této souvislosti je však nutné znovu připomenout, že oběti či svědkové projevů antisemitsky motivované předsudečné nenávisti se mnohdy rozhodnou tyto činy nenahlásit příslušným orgánům nebo si z různých důvodů nepřejí sdělovat detaily svých negativních zkušeností. Ačkoliv tedy FŽO od roku 2018 ve svých statistikách pracuje s pouhými jednotkami protižidovsky zaměřených násilných činů, je pravděpodobné, že skutečný počet podobných případů bývá každoročně vyšší.

Obsah registrovaných protižidovských incidentů neprošel v roce 2022 ve srovnání s předchozími lety zásadní proměnou. Projevy předsudečné nenávisti vždy korelují s celkovou atmosférou ve společnosti, kterou formují lokální události i globální geopolitické a ekonomické faktory. Obsah, formu i množství antisemitských narativů tak v loňském roce vedle doznívající pandemie onemocnění covid-19 ovlivňovala zejména ruská agrese vůči Ukrajině, včetně související ekonomické, energetické a surovinové krize, a v neposlední řadě i přetrvávající napětí na Blízkém východě v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu.

Z analýzy dosavadních útoků motivovaných předsudečnou nenávistí jednoznačně vyplývá, že internet a zejména virtuální komunikační platformy hrají dominantní roli v procesu radikalizace jednotlivců i skupin a současně usnadňují potenciálním útočníkům plánování a přípravu násilných trestných činů. Platnost tohoto pozorování potvrdil střelecký útok, k němuž došlo 12. října 2022 u baru Tepláreň v Bratislavě, a který si vyžádal dvě oběti. Pachatel se na svůj čin podle vlastních slov systematicky a dlouhodobě připravoval a na sociálních sítích sdílel velké množství nenávistných a konspirativních příspěvků. Ačkoliv v ČR nebyl v roce 2022 zaznamenán žádný srovnatelný incident, globální kontext přetrvávajících obav z radikalizace v on-line prostředí zůstává nadále vysoce aktuální.

Více než třetina z celkového počtu incidentů, s nimiž FŽO v roce 2022 pracovala, pocházela z ideologických pozic krajní pravice. U druhé třetiny projevů antisemitismu nebylo možné jednoznačně určit ideologické pozadí, neboť autoři či šiřitelé těchto incidentů nedeklarují žádné extrémní politické postoje. Nárůst celkového objemu zaznamenaných dat se však z hlediska ideologie nejvýrazněji projevil v případě dezinformačních platforem. Už v předchozích čtyřech sledovaných obdobích docházelo v této oblasti ke kontinuálnímu nárůstu, v roce 2022 je však doložen více než 200% skokový výkyv. Zatímco v roce 2021 pocházelo z dezinformačních platforem 14,4 % všech registrovaných incidentů, v roce 2022 tyto platformy zveřejnily 24,5 % všech evidovaných projevů antisemitismu. Vzhledem ke vzrůstající aktivitě a popularitě dezinformačních médií a masivní akceleraci šíření konspiračních obsahů jde o nepřekvapivé, přesto však mimořádně znepokojivé zjištění. Dezinformační hnutí přispívají k polarizaci společnosti a mají potenciál destruktivně působit na základní demokratické ústavní principy.

Přes závažnost některých závěrů je možné opět konstatovat, že Česká republika představuje pro židovskou komunitu bezpečnou zemi. Projevy antisemitismu ventilované v internetovém prostředí však představují z dlouhodobého hlediska trend, kterému je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost.