Abstract: Federace židovských obcí v České republice (dále jen FŽO) zaznamenala v roce 2023 celkem 4 328 antisemitských incidentů. Ve srovnání s rokem 2022, kdy bylo registrováno 2 277 incidentů, tak došlo k nárůstu o 90 %. Rok 2023 tedy znovu potvrdil konstantní trend dramatického nárůstu antisemitismu.
Shromážděná data nejsou úplným statistickým přehledem všech antisemitských incidentů za rok 2023. FŽO čerpá informace výlučně z otevřených zdrojů, které zahrnují pouze malý výsek popisované reality. Počet registrovaných incidentů závisí rovněž na ochotě a možnostech obětí i svědků projevy antisemitismu hlásit. V České republice, stejně jako v jiných zemích, přetrvává nedostatečná míra nahlašování nenávistných činů, často kvůli stigmatizaci, nedůvěře v instituce nebo obavám o osobní bezpečnost. Statistiky FŽO neumí odpovědět na otázku, jaká část české populace smýšlí či jedná antisemitsky, vypovídají však o trendech v jeho vnímání a o společenském klimatu ve vztahu k protižidovské předsudečné nenávisti. K antisemitsky motivovanému fyzickému násilí dochází v České republice pouze výjimečně. V posledních pěti letech byly FŽO nahlášeny dva násilné útoky (2020, 2021). V roce 2023 nebylo evidováno žádné napadení. Z hlediska fyzické bezpečnosti zůstala v roce 2023 Česká republika pro židovskou komunitu bezpečnou zemí.
Témata, motivy a rychlost šíření antisemitismu ovlivňovala řada domácích a zahraničních událostí. Až do samého konce roku 2023 se objevovaly antisemitské narativy spojené s ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině i s doznívající pandemií nemoci covid-19. Jednoznačným zlomem se stal 7. říjen 2023, kdy palestinské teroristické organizace pod vedením Hamásu zaútočily z Pásma Gazy proti civilním a vojenským cílům v jižním Izraeli. Bezprecedentní útok zahájil válku mezi Izraelem a Hamásem. Bezprostředně po 7. říjnu následovala celosvětová explozivní vlna antisemitismu, která silně zasáhla i Českou republiku.
Měsíční statistiky zcela jednoznačně dokládají masivní nárůst antisemitismu v posledním čtvrtletí roku 2023. Za období leden–září bylo registrováno 2 528 incidentů, tj. 58,41 % celkového počtu, za období říjen–prosinec pak dalších 1 800 incidentů, které představují 41,59 % celkového počtu. Pro období leden–září 2023 platí, že průměrný měsíční nárůst v porovnání s rokem 2022 činil 50,03 %. V období říjen–prosinec byl průměrný nárůst 254,32 %.
Z hlediska šíření antisemitismu došlo v posledních pěti letech k aktivizaci všech hlavních ideologických proudů. Do roku 2019 představoval největší hrozbu pro židovskou komunitu pravicový extremismus. V letech 2020–2023 v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 a s ruskou agresí proti Ukrajině významně posílil vliv dezinformačních platforem. Po teroristickém útoku 7. října akcelerovaly aktivity krajní levice a islamismu. Protižidovská nenávist zejména v podobě démonizace a delegitimizace Státu Izrael v roce 2023 masivně vstoupila do veřejného prostoru a stala se společensky přijatelným postojem. Stoupala agresivita antisemitských incidentů, které byly čím dál častěji adresovány konkrétním osobám či institucím. Protižidovské postoje přejímalo a šířilo stále více jednotlivců, kteří jinak neprojevovali žádné sympatie k politickému či ideologickému extremismu. Závěr roku 2023 tak přinesl zcela nový trend normalizace antisemitismu.
Abstract: Federace židovských obcí v České republice (FŽO) zaznamenala v roce 2022 celkem 2 277 antisemitských incidentů. Konstantní trend skokového nárůstu počtu projevů antisemitismu, který byl jasně patrný v předchozích sledovaných obdobích, tak zůstal zachován i v loňském roce. Ve srovnání s rokem 2021, kdy bylo zaznamenáno 1128 antisemitských incidentů, lze tento trend navíc označit přívlastkem dramatický.
Drtivá většina všech zaznamenaných antisemitských incidentů, celkem 97 %, tvoří projevy nenávisti na internetu. Vedle článků, grafických materiálů, anonymních komentářů a diskusních příspěvků šlo především o sociální sítě, na nichž bylo zachyceno přes 74% všech on-line incidentů. V dlouhodobé perspektivě jsou právě sociální sítě dominantní hostitelskou platformou produkce a šíření antisemitismu i nenávisti obecně a významnou měrou přispívají k narůstající polarizaci společnosti.
Navzdory skutečnosti, že počet registrovaných incidentů meziročně vzrostl o více než 100 %, stejně jako v uplynulých letech platí konstatování, že případy otevřeně antisemitsky motivovaného násilí jsou v České republice nadále zaznamenávány jen výjimečně. V roce 2022 nebyl FŽO nahlášen žádný případ fyzického napadení. Dále byly v roce 2022 zaznamenány 2 případy vandalismu na židovských objektech, což odpovídá předchozím rokům. Naopak 10 zaznamenaných případů vyhrožování představuje dvojnásobný nárůst oproti roku 2021. V této souvislosti je však nutné znovu připomenout, že oběti či svědkové projevů antisemitsky motivované předsudečné nenávisti se mnohdy rozhodnou tyto činy nenahlásit příslušným orgánům nebo si z různých důvodů nepřejí sdělovat detaily svých negativních zkušeností. Ačkoliv tedy FŽO od roku 2018 ve svých statistikách pracuje s pouhými jednotkami protižidovsky zaměřených násilných činů, je pravděpodobné, že skutečný počet podobných případů bývá každoročně vyšší.
Obsah registrovaných protižidovských incidentů neprošel v roce 2022 ve srovnání s předchozími lety zásadní proměnou. Projevy předsudečné nenávisti vždy korelují s celkovou atmosférou ve společnosti, kterou formují lokální události i globální geopolitické a ekonomické faktory. Obsah, formu i množství antisemitských narativů tak v loňském roce vedle doznívající pandemie onemocnění covid-19 ovlivňovala zejména ruská agrese vůči Ukrajině, včetně související ekonomické, energetické a surovinové krize, a v neposlední řadě i přetrvávající napětí na Blízkém východě v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu.
Z analýzy dosavadních útoků motivovaných předsudečnou nenávistí jednoznačně vyplývá, že internet a zejména virtuální komunikační platformy hrají dominantní roli v procesu radikalizace jednotlivců i skupin a současně usnadňují potenciálním útočníkům plánování a přípravu násilných trestných činů. Platnost tohoto pozorování potvrdil střelecký útok, k němuž došlo 12. října 2022 u baru Tepláreň v Bratislavě, a který si vyžádal dvě oběti. Pachatel se na svůj čin podle vlastních slov systematicky a dlouhodobě připravoval a na sociálních sítích sdílel velké množství nenávistných a konspirativních příspěvků. Ačkoliv v ČR nebyl v roce 2022 zaznamenán žádný srovnatelný incident, globální kontext přetrvávajících obav z radikalizace v on-line prostředí zůstává nadále vysoce aktuální.
Více než třetina z celkového počtu incidentů, s nimiž FŽO v roce 2022 pracovala, pocházela z ideologických pozic krajní pravice. U druhé třetiny projevů antisemitismu nebylo možné jednoznačně určit ideologické pozadí, neboť autoři či šiřitelé těchto incidentů nedeklarují žádné extrémní politické postoje. Nárůst celkového objemu zaznamenaných dat se však z hlediska ideologie nejvýrazněji projevil v případě dezinformačních platforem. Už v předchozích čtyřech sledovaných obdobích docházelo v této oblasti ke kontinuálnímu nárůstu, v roce 2022 je však doložen více než 200% skokový výkyv. Zatímco v roce 2021 pocházelo z dezinformačních platforem 14,4 % všech registrovaných incidentů, v roce 2022 tyto platformy zveřejnily 24,5 % všech evidovaných projevů antisemitismu. Vzhledem ke vzrůstající aktivitě a popularitě dezinformačních médií a masivní akceleraci šíření konspiračních obsahů jde o nepřekvapivé, přesto však mimořádně znepokojivé zjištění. Dezinformační hnutí přispívají k polarizaci společnosti a mají potenciál destruktivně působit na základní demokratické ústavní principy.
Přes závažnost některých závěrů je možné opět konstatovat, že Česká republika představuje pro židovskou komunitu bezpečnou zemi. Projevy antisemitismu ventilované v internetovém prostředí však představují z dlouhodobého hlediska trend, kterému je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost.
Abstract: Federace židovských obcí v ČR (FŽO) nevedla v letech 2016 a 2017 vlastní statistiku antisemitských incidentů, tak jako tomu bylo v letech minulých. Bylo to způsobeno administrativními a personálními okolnostmi. Podle dostupných informací za rok 2017 evidovala Policie ČR 27 trestných činů s antisemitským podtextem. K dispozici je také souhrnná zpráva ODIHR, tedy Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (Office for Democratic Institutions and Human Rights) při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) za rok 2016. ODIHR však monitoruje veškeré trestné činy, spáchané z nenávisti, tedy nikoliv jen ty, které mají antisemitskou motivaci. Přehled ODIHR je uveden pro informaci jako Příloha č. 2 v závěru této zprávy.
Pro účely této zprávy byl v převážné míře použit text Zbyňka Taranta, profesora Západočeské univerzity v Plzni, který byl původně určen pro Kantorovo Centrum studií židovské diaspory, působící při Univerzitě v Tel-Avivu. Zpráva vychází především z vlastního pozorování a výzkumu autora, ale i ze sekundárních zdrojů, s odkazy uvedenými v poznámkách. Doplněna je i o některé události antisemitského charakteru, zaznamenané v letech 2016 a 2017 ze strany FŽO. Zpráva se ale opírá především o sekundární ukazatele, jako je online aktivita antisemitských hnutí, publikační činnost extrémistů, nebo zprávy Policie ČR.
