Abstract: W niniejszym artykule prezentujemy macierzyńskie doświadczenia trzech kobiet żydowskiego pochodzenia. Dane zebrane zostały za po-mocą wywiadu swobodnego z elementami narracji, a analizowane za pomocą językowo-narracyjnej metody analizy tekstu. Głównym pyta-niem, na które staramy się znaleźć odpowiedź, jest: Jakie typy macie-rzyństwa prezentują matki Żydówki? I czym charakteryzuje się każdy z nich? Cele artykułu to: (1) Zestawienie trzech stylów macierzyństwa i charakterystyka każdego z nich, (2) Ukazanie znaczenia transfe-ru kultury pochodzenia i wychowania dla pełnienia roli rodzicielskiej przez kobiety pochodzenia żydowskiego. W artykule przedstawiamy kulturowy wzór macierzyństwa, zestawiamy figurę matki-Polki z Jidy-sze Mame. Następnie prezentujemy szczegółowe założenia metodolo-giczne. W kolejnej części charakteryzujemy trzy typy macierzyństwa: jednokulturowe, dwukulturowe i wielokulturowe. Nasze analizy prowa-dzą do wniosków końcowych, wskazujących na to, że pomimo współ-czesnych przemian społecznych nadal za religijne wychowanie dzieci odpowiadają matki. Jednocześnie wskazujemy na podobieństwa po-między matką-Polką a Jidysze Mame.WprowadzenieMacierzyństwo to z jednej strony bardzo zindywidualizowane doświadczenie wielu kobiet, z drugiej – zjawisko niezwykle złożone, wieloaspektowe, dające asumpt do naukowych dociekań w obrębie wielu dyscyplin naukowych, w tym także pedagogiki. W literaturze znaleźć można rozważania na temat biologicznych aspektów stawa-nia się matką (np. Lichtenberg-Kokoszka 2008; Nowakowska 2014), analizy dotyczące społeczno-kulturowych uwarunkowań macierzyń-stwa (np. Budrowska 2000; Grzelińska 2012; Maciarz 2004; Sikor-ska 2012) czy też zmagania z rolą matki w kontekście innych ról życiowych (np. Pryszmont-Ciesielska 2011; Sokołowska 2013). Co ważne, wiele badań z tego obszaru prowadzonych jest w oparciu o narracje samych matek, zapisy doświadczeń konkretnych kobiet, funkcjonujących w różnych warunkach społecznych, ekonomicznych
Abstract: In the last decades, witness to the Shoa has taken on various forms, from story-telling, to trial depositions and evidence collection, from negotiations for compensations, to "second-generation" accounts. Over the years, what used to be a first-hand narrative, the story of what had been actually seen and felt, has become the account of what have been heard. Since witness to the Shoa, in its various forms, has come to be considered as fundamental "evidence" of the tragedy, second-hands accounts may prove fragile documents to this end. What, therefore, are witness narratives? Are they merely legal documents? How do they stand as historical documents? Will Shoa narratives still have a future while witnesses slowly dwindle and disappear?
Abstract: Much research on intercultural competence (IC) focuses on relatively recent human history, on a transnational era when, for many, especially in the economically privileged parts of the world, the possibilities for intercultural interactions have rapidly increased as physical and virtual mobility opportunities have also increased through processes such as globalization, tourism, economic migration and international education. Such research has also tended to focus on the modernist project, which developed essentially mono-ethnic, mono-cultural, and even mono-linguistic constructions of society, and inherent nationally framed understandings of cultures. Our work on IC has a different starting point. Using the narratives of often elderly Sephardic Jews living in Bulgaria, we reach back almost a century in order to trace the intra-, inter-, and transcultural activities that this diasporic community have engaged in, and continue to engage in, within and beyond their home society, interactions enabled by their multilingualism and especially their main language of cultural affiliation, Ladino. Based on our exploration of their stories, we have developed a new, data-grounded conceptualization of IC as a dynamic process of performing intra-/inter-/transcultural identities in zones of interculturality. Understood in this way, IC manifests itself as work ceaselessly in progress, as unfinished and evolving identity performance. Our research participants constantly experiment with and extend the language and relational resources they have. Whether it is when they seek interactional opportunities or when they respond to changing social circumstances, they play with the languages they have to achieve what they want to achieve and get on with their lives.
Abstract: This PhD thesis focuses on the creation and maintenance of the liberal Jewish community in present day Cologne, Germany. The community has the telling name Gescher LaMassoret, which translates into „Bridge to Tradition.‟ The name gives away that this specific community, its individual members and its struggles cannot be understood without the socio-historic context of Germany and the Holocaust. Although this Jewish community is not a community of Holocaust survivors, the dichotomy Jewish-German takes various shapes within the community and surfaces in the narratives of the individual members. These narratives reflect the uniqueness of each individual in the community. While this is a truism, this individual uniqueness is a key element in Gescher LaMassoret, whose membership consists of people from various countries who have various native languages. Furthermore, the community comprises members of Jewish descent as well as Jews of conversion who are of German, non- Jewish parentage. Due to the aftermaths of the Holocaust and the fact that Gescher LaMassoret houses a vast internal diversity, the creation of this community which lacks any tradition happens through mixing and meshing the life-stories and other narratives of the members, which flow into the collective narrative of the community. On the surface, the narratives of the individual members seem in conflict, they even contradict each other, which means that the narrative of the community is in constant tension. However, under the dissimilarities on the surface of the individual narratives hide similarities in terms of shared values and attitudes, which allow for enough overlaps to create a community by way of braiding a collective narrative, which offers the members to experience a 'felt ethnicity.'
Abstract: Eleonóra Hamar: Vyprávěná židovství. O narativní konstrukci druhogeneračních židovských identit „Narodila jsem se, protože se moji rodiče vrátili ze smrti“ − touto větou, spojující nekompromisně vlastní život s holocaustem, by bylo možno parafrázovat jeden z ústředních motivů druhogeneračních židovských identit, o nichž tato kniha pojednává. Pro porozumění různým významovým vrstvám takové výpovědi a pro možnost uchopit fenomén formování současných druhogeneračních identit je však třeba znát celý životní příběh, jehož je citovaná věta součástí. Základní myšlenkou této knihy je tedy nacházení souvislostí, jež existují mezi formováním druhogeneračních židovských identit a způsoby narativního tvoření významů. Kniha začíná teoretickým vysvětlením klíčových pojmů a směřuje k představení výsledků narativního výzkumu: pojednává nejprve o narativní konstrukci identit obecně na základě přiblížení pojetí narativní identity Paula Ricoeura a poté se věnuje rozkladu/diversifikaci židovských identit v moderní době, a to sledováním sociálně-historických a diskursivních souvislostí, v nichž začala být židovská identita problematizována. V další části přichází autorka s interpretací životních příběhů židovské druhé generace po holocaustu z České republiky a Maďarska. Tři prezentované typy příběhů − příběh odmítání a smíření, příběh hledání a nalezení a příběh vrženosti − vyprávějí kromě jiného o tom, že holocaust není minulostí, nýbrž aktivním odkazem k současným sebepojetím a zkušenostem vypravěček a vypravěčů. – Lze osobní identitu pojmout současně jako reflexivně vytvářenou a diskursivně konstruovanou? Jak řeší tuto otázku nastínění teoretických souvislostí mezi osobními identitami a životními příběhy? – Jaké významy vznikají díky narativnímu uspořádání zkušeností a událostí? – V jakých vyprávěních se formují druhogenerační židovské identity? – Jak se vypravěči vypořádávají s nejednoznačností židovské identity? – Kým jsou a kým se stávají představitelé židovské druhé generace? – Jakou roli hraje holocaust v jejich životě?
