Search results

Your search found 9 items
Sort: Relevance | Topics | Title | Author | Publication Year
Home  / Search Results
Author(s): Kranz, Daniela
Date: 2009
Abstract: This PhD thesis focuses on the creation and maintenance of the liberal Jewish community in present day Cologne, Germany. The community has the telling name Gescher LaMassoret, which translates into „Bridge to Tradition.‟ The name gives away that this specific community, its individual members and its struggles cannot be understood without the socio-historic context of Germany and the Holocaust. Although this Jewish community is not a community of Holocaust survivors, the dichotomy Jewish-German takes various shapes within the community and surfaces in the narratives of the individual members. These narratives reflect the uniqueness of each individual in the community. While this is a truism, this individual uniqueness is a key element in Gescher LaMassoret, whose membership consists of people from various countries who have various native languages. Furthermore, the community comprises members of Jewish descent as well as Jews of conversion who are of German, non- Jewish parentage. Due to the aftermaths of the Holocaust and the fact that Gescher LaMassoret houses a vast internal diversity, the creation of this community which lacks any tradition happens through mixing and meshing the life-stories and other narratives of the members, which flow into the collective narrative of the community. On the surface, the narratives of the individual members seem in conflict, they even contradict each other, which means that the narrative of the community is in constant tension. However, under the dissimilarities on the surface of the individual narratives hide similarities in terms of shared values and attitudes, which allow for enough overlaps to create a community by way of braiding a collective narrative, which offers the members to experience a 'felt ethnicity.'
Author(s): Hamar, Eleonóra
Date: 2008
Abstract: Eleonóra Hamar: Vyprávěná židovství. O narativní konstrukci druhogeneračních židovských identit „Narodila jsem se, protože se moji rodiče vrátili ze smrti“ − touto větou, spojující nekompromisně vlastní život s holocaustem, by bylo možno parafrázovat jeden z ústředních motivů druhogeneračních židovských identit, o nichž tato kniha pojednává. Pro porozumění různým významovým vrstvám takové výpovědi a pro možnost uchopit fenomén formování současných druhogeneračních identit je však třeba znát celý životní příběh, jehož je citovaná věta součástí. Základní myšlenkou této knihy je tedy nacházení souvislostí, jež existují mezi formováním druhogeneračních židovských identit a způsoby narativního tvoření významů. Kniha začíná teoretickým vysvětlením klíčových pojmů a směřuje k představení výsledků narativního výzkumu: pojednává nejprve o narativní konstrukci identit obecně na základě přiblížení pojetí narativní identity Paula Ricoeura a poté se věnuje rozkladu/diversifikaci židovských identit v moderní době, a to sledováním sociálně-historických a diskursivních souvislostí, v nichž začala být židovská identita problematizována. V další části přichází autorka s interpretací životních příběhů židovské druhé generace po holocaustu z České republiky a Maďarska. Tři prezentované typy příběhů − příběh odmítání a smíření, příběh hledání a nalezení a příběh vrženosti − vyprávějí kromě jiného o tom, že holocaust není minulostí, nýbrž aktivním odkazem k současným sebepojetím a zkušenostem vypravěček a vypravěčů. – Lze osobní identitu pojmout současně jako reflexivně vytvářenou a diskursivně konstruovanou? Jak řeší tuto otázku nastínění teoretických souvislostí mezi osobními identitami a životními příběhy? – Jaké významy vznikají díky narativnímu uspořádání zkušeností a událostí? – V jakých vyprávěních se formují druhogenerační židovské identity? – Jak se vypravěči vypořádávají s nejednoznačností židovské identity? – Kým jsou a kým se stávají představitelé židovské druhé generace? – Jakou roli hraje holocaust v jejich životě?