Search results

Your search found 256 items
Previous | Next
Sort: Relevance | Topics | Title | Author | Publication Year View all 1 2 3 4 5 6
Home  / Search Results
Date: 2006
Abstract: Que font les petits-enfants de l’histoire et des valeurs de leurs grands-parents quand ceux-ci ont connu l’immigration et traversé des épreuves majeures ? Comment tracent-ils leur propre chemin entre la fidélité au passé de leur famille, les tâches du présent, la préoccupation de transmettre à leurs enfants leurs références identitaires ? Comment se passent d’une génération à l’autre les traumatismes et les valeurs ? Quel regard les descendants des immigrés portent-ils sur leur histoire familiale ? Comment assument-ils la difficile responsabilité d’en témoigner ? Comment construisent-ils leur identité et leur place dans la société ? Les auteurs présentent et analysent vingt-cinq entretiens qu'ils ont menés avec des petits-enfants de Juifs venus de Pologne, qui ont connu l'exil, la difficile intégration en France, la guerre et la Shoah, les bouleversements historiques du XXe siècle. Deux entretiens réalisés en Pologne les complètent. A travers des récits de vie intense, les auteurs proposent une réflexion originale sur ces questions dont l'actualité récente en Europe a montré l'importance des enjeux individuels, sociaux, politiques. Ils éclairent aussi des aspects méconnus du judaïsme. A une époque où les migrations tendent à devenir un phénomène généralisé, où les guerres et les génocides se multiplient, les auteurs souhaitent contribuer à une réflexion sur le devenir des immigrés et de ceux qui ont été confrontés à un traumatisme historique majeur, et sur l'aide qu'ils pourraient recevoir.
Date: 2019
Abstract: La disparition de la quasi-totalité des Juifs de Pologne pendant la Seconde Guerre mondiale est due à leur assassinat systématique par les Allemands. Mais que sait-on des comportements de la population polonaise ? La paix revenue, que sont devenus les derniers survivants ? Que nous dit aujourd’hui l’irruption de ce passé dans la société polonaise ? Comment vivre avec la mémoire d’Auschwitz, de Treblinka, de Belzec, autant de mémoriaux situés en Pologne ?
Depuis une quinzaine d’années, des historiens de ce pays ont montré combien il était difficile aux Juifs qui tentaient d’échapper aux tueurs de trouver appui auprès des populations locales, surtout en milieu rural, tant en raison de la politique de terreur menée par l’occupant que de l’hostilité de la société polonaise à l’égard des Juifs. Leurs travaux font désormais autorité dans le monde entier. Pourtant, depuis quelques années, les autorités de Varsovie mettent en œuvre une « politique historique » qui vise à minorer, voire à nier, la participation de franges importantes de la population polonaise à la traque des Juifs.

Sur place, malgré les embûches et les intimidations, les historiens travaillent, publient, organisent des colloques, forment des étudiants. Les auteurs réunis dans cet ouvrage témoignent de la vitalité de cette historiographie. Faire connaître aujourd’hui la fécondité scientifique et la portée critique de la nouvelle école historique polonaise est une exigence intellectuelle, morale et politique.
Author(s): Katz, Dovid
Date: 2017
Abstract: The paper argues that the recent history of Holocaust Studies in Lithuania is characterized by major provision (for research, teaching and publishing) coming from state-sponsored agencies, particularly a state commission on both Nazi and Soviet crimes. Problematically, the commission is itself simultaneously active in revising the narrative per se of the Holocaust, principally according to the ‘Double Genocide’ theories of the 2008 Prague Declaration that insists on ‘equalization’ of Nazi and Soviet crimes. Lithuanian agencies have played a disproportionate role in that declaration, in attempts at legislating some of its components in the European Parliament and other EU bodies, and ‘export’ of the revisionist model to the West. Much international support for solid independent Lithuanian Holocaust researchers and NGOs was cut off as the state commission set out determinedly to dominate the field, which is perceived to have increasing political implications in East-West politics. But this history must not obscure an
impressive list of local accomplishments. A tenaciously devoted group of Holocaust survivors themselves, trained as academics or professionals in other fields, educated themselves to publish books, build a mini-museum (that has defied the revisionists) within the larger state-sponsored Jewish museum, and worked to educate both pupils and the wider public. Second, a continuing stream of non-Jewish Lithuanian scholars, educators, documentary
film makers and others have at various points valiantly defied state pressures and contributed significantly and selflessly. The wider picture is that Holocaust Studies has been built most successfully by older Holocaust survivors and younger non-Jews, in both groups often by those coming to work in it from other specialties out of a passion for justice and truth in history, while lavishly financed state initiatives have been anchored in the inertia of nationalist regional politics.
Author(s): Katz, Dovid
Date: 2017
Date: 2013
Author(s): Blacker, Uilleam
Date: 2014
Author(s): Duch-Dyngosz, Marta
Date: 2015
Abstract: Warto zwrócić uwagę na przestrzenie lokalne – przedwojenne sztetle, małe miejscowości zamieszkiwane przed wojną przez liczne społeczności żydowskie. To w nich wyraźniej widać następstwa Zagłady. Po wojnie przestały istnieć tam całe wspólnoty żydowskie, a po ich wielowiekowej obecności pozostały domy, sklepy, przed-mioty codziennego użytku; wojnę przetrwało, choć w różnym stanie, żydowskie dziedzictwo materialne – dawne synagogi, cmentarze, książki, przedmioty kultu religijnego. Wielu badaczy wskazuje na fakt, że nieżydowscy mieszkańcy odnieśli korzyści na skutek Holokaustu – przejęli majątki należące kiedyś do Żydów oraz pozycje społeczne zajmowane kiedyś przez nich Ten fakt, jak również namacalność Zagłady w przestrzeniach dawnych sztetli(masowe groby, niezamknięte getta, egzekucje) i różne postawy wobec ludobójstwa oraz jego ofiar miały wpływ na kondycję tworzących się po wojnie społeczności – szczególnie w wymiarze tożsamościowym. Następstwa Zagłady złożyły się na ramy trudnej przeszłości, które do dziś kształtują postawy wobec Żydów oraz pamięć o Holokauście w dawnych sztetlach. Co ważne, przestrzenie te zachowały w dużym stopniu swój urbanistyczny układ – do dziś stoją tam przedwojenne domy i kamienice, pozostały też elementy żydowskiego dziedzictwa materialnego – najczęściej dawne synagogi oraz żydowskie cmentarze. Pamięć o wojnie, o dawnych sąsiadach, o postawach członków grupy własnej jest wciąż podtrzymywana jako część lokalnego kontekstu.
Author(s): Arkin, Kimberly A.
Date: 2018
Author(s): Lehrer, Erica
Date: 2012
Author(s): Misco, Thomas
Date: 2008
Date: 2002
Abstract: The debate about Jan Tomasz Gross’s Neighbors (2000) in which the author gave a detailed description of the collective murder of the Jewish community of Jedwabne by its ethnic Polish neighbors on July 10, 1941, has been the most important and longest-lasting in post-communist Poland. The publication of Neighbors raised important issues such as the rewriting of the history of Polish-Jewish relations during the Second World War, of modern national history, and the reevaluation of the collective self-image of Poles themselves as having been solely victims. The article places the discussion within the context of two approaches to the collective past—first, the self-critical approach that challenges the old, biased representation of Polish-Jewish relations and the Polish self-image
as victims; and second, the defensive approach that seeks to maintain the older representations of Polish-Jewish relations and the Polish self-image. A general description of the debate is presented, followed by an analysis of
its various stages and dynamics. The conduct of the investigation by the Institute of National Memory (IPN) into the Jedwabne massacre and the official commemoration on the sixtieth anniversary of the crime are two crucial events that demonstrate that important segments of the Polish political and cultural elite are capable of overcoming its dark past. At the same time, reactions of the right-wing nationalist political and cultural elites and their supporters reveal that the defensive approach continues to exert influence in public life. Only time will tell if this latter phenomenon
will become marginal.
Date: 2013
Abstract: Předložená studie analyzuje situaci v oblasti péče poskytované přeživším
šoa a ostatním obětem nacisticko-fašistické perzekuce na území Itálie (dále jen
studie) a vznikla na žádost a pro potřeby Evropského institutu odkazu šoa, o. p. s.
(dále jen ESLI), jemuž má sloužit především jako podpůrný nástroj pro
formulování jeho krátko-, středně- a dlouhodobých strategií v oblasti péče o
přeživší šoa a ostatní oběti nacisticko-fašistické perzekuce.
Tato studie v mnohém inspirativně a metodologicky vychází ze studie
Situace v oblasti péče poskytované přeživším holocaustu a ostatním obětem
nacistické perzekuce na území České republiky provedené výzkumným týmem
pod vedením PhDr. Dariny Sedláčkové (Praha: ESLI, 2012).
V úvodní kapitole je definována cílová skupina, na niž se studie
zaměřuje, jsou zde představena základní metodologická východiska, užívané
termíny a rozsah mapované péče. V závěru této části jsou uvedeny předpokládané
tendence ve vývoji potřeb výše definovaných cílových skupin.
Druhá kapitola obsahuje ucelený přehled platné italské legislativy
související s oblastí sociálního a důchodového zabezpečení a státní a
regionální/místní sociální podpory a obsahuje i souhrnný přehled specifických
opatření přijatých italským státem ke zlepšení životní situace cílových skupin,
eventuálně jejich pozůstalých. Kapitola je doplněna informacemi o
odškodňovacím programu Claims Conference na území Itálie.
Třetí kapitola prezentuje asociace a organizace, které sdružují přeživší
šoa a další oběti nacisticko-fašistické perzekuce v Itálii, popřípadě jejich pozůstalé.
Zmíněny jsou také organizace spojující účastníky národního boje za osvobození.
Čtvrtá kapitola analyzuje současný stav poskytování sociální péče
přeživším šoa a ostatním obětem nacisticko-fašistické perzekuce v Itálii z pohledu
praxe a jsou zmíněny regionální diverzity v poskytování sociální péče.
V poslední a závěrečné kapitole jsou shrnuta zjištěná fakta a jsou vedena
doporučení na zlepšení fungování systému sociální péče poskytované přeživším
druhé světové války a nacisticko-fašistické perzekuce. Tato doporučení vycházejí z reálných návrhů a praktických potřeb a mohla by efektivně vylepšit sociální
pozici cílové skupiny.
Součást studie tvoří rovněž příloha s přehledem relevantních italských
zákonů.
Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu vypracovávání studie postupně
docházelo k úpravám penzijního systému a k přechodu na nový, je na tyto
skutečnosti na patřičném místě upozorněno.
Autorka studie používá primárně italskou odbornou terminologii a
názvosloví a až v závorce uvádí český překlad. Je si však vědoma toho, že překlady
nejsou vždy zcela přesné, a to z toho důvodu, že v českém jazyce není vždy možné
najít přesný ekvivalent termínů.
Zároveň autorka také upozorňuje na skutečnost, že italský důchodový a
sociální systém je natolik složitou soustavou, že pro tuto studii byly vybrány
relevantní informace a data. Mimo fokus této práce byly ponechány nepodstatné
skutečnosti, stejně jako nejsou zmíněny například sociální příspěvky, jež již
v současné době nejsou v platnosti
Date: 2015
Date: 2015
Date: 2018
Date: 2001
Author(s): Kucia, Marek
Date: 2001
Abstract: Sixty years after KL Auschwitz had been established by the Nazis on the outskirts of Oświęcim, a town in occupied Poland, to serve primarily as a ‘concentration camp’ for the Polish political prisoners and later as the major site of the ‘final solution of the Jewish question’, and 55 years after its nightmare ended through the liberation by the Soviet Army, a national representative survey of public opinion was conducted to measure the significance, knowledge and symbolism of KL Auschwitz among Poles today.1 This was the first comprehensive nation-wide survey of public opinion about Auschwitz in Poland. It covered some of the issues addressed in earlier surveys carried out since 1995.2 The survey was a part of a larger research project that deals with the changing perception and attitudes of Poles to Auschwitz in 1990s. This project also includes archival research, content analysis of the media and school text books, and empirical quantitative and qualitative research among the Polish visitors to the State Museum Auschwitz-Birkenau in Oświęcim and the Museum’s staff. The project in general and the survey in particular have been undertaken to fill in the gap of knowledge and understanding of the Polish perceptions of and attitudes to what is a painful historical fact, a complex symbol and a matter of controversies. A research objective also was to provide cognitive background to educational activities about Auschwitz in Poland and world-wide, in particular to the activities of the State Museum Auschwitz-Birkenau as well as Polish and international school curricula designers and textbook writers.
Author(s): Morsch, Günter
Date: 2001
Abstract: In 1995 the German federal centre for political education published a collection of essays on the problems arising from public representations of the Holocaust. Angela Genger, director of the Dusseldorf Memorial Centre, expressed her worries about developments at the major memorial centres following the unification of Germany. Under the heading ‘Are we facing a roll back?’, she laments that ‘the discursive and process-orientated practice adopted since the early eighties’ has been playing ‘non-principal role’2 in the memorials’ quest for renewal. As president of the working group for memorials in North Rhine-Westfalia, she particularly regrets that the discourse has since become ‘state-based’. In the old federal republic, the protagonists had often met with solid political opposition from the various municipalities, regions and federal states. Passionate and lengthy debates were carried on between so-called ‘barefoot historians’ and history workshops, trade union and church groups (especially ‘Aktion Sühnezeichen’), engaged activists and local politicians, but most of all former inmates and other victims of National Socialism. They eventually succeeded in bringing about a range of vastly different, decentralized memorials. These are seen in strong contrast to the centralized memorials, which are funded by the federal government and the relevant states, were conceived by historians and other experts, and are headed by academics and administrators enjoying a superior level of social security, with pension benefits and even the provision of housing.