Search results

Your search found 34 items
Sort: Relevance | Topics | Title | Author | Publication Year
Home  / Search Results
Author(s): Feine, Zvi
Date: 2019
Date: 2004
Date: 2013
Abstract: Předložená studie analyzuje situaci v oblasti péče poskytované přeživším
šoa a ostatním obětem nacisticko-fašistické perzekuce na území Itálie (dále jen
studie) a vznikla na žádost a pro potřeby Evropského institutu odkazu šoa, o. p. s.
(dále jen ESLI), jemuž má sloužit především jako podpůrný nástroj pro
formulování jeho krátko-, středně- a dlouhodobých strategií v oblasti péče o
přeživší šoa a ostatní oběti nacisticko-fašistické perzekuce.
Tato studie v mnohém inspirativně a metodologicky vychází ze studie
Situace v oblasti péče poskytované přeživším holocaustu a ostatním obětem
nacistické perzekuce na území České republiky provedené výzkumným týmem
pod vedením PhDr. Dariny Sedláčkové (Praha: ESLI, 2012).
V úvodní kapitole je definována cílová skupina, na niž se studie
zaměřuje, jsou zde představena základní metodologická východiska, užívané
termíny a rozsah mapované péče. V závěru této části jsou uvedeny předpokládané
tendence ve vývoji potřeb výše definovaných cílových skupin.
Druhá kapitola obsahuje ucelený přehled platné italské legislativy
související s oblastí sociálního a důchodového zabezpečení a státní a
regionální/místní sociální podpory a obsahuje i souhrnný přehled specifických
opatření přijatých italským státem ke zlepšení životní situace cílových skupin,
eventuálně jejich pozůstalých. Kapitola je doplněna informacemi o
odškodňovacím programu Claims Conference na území Itálie.
Třetí kapitola prezentuje asociace a organizace, které sdružují přeživší
šoa a další oběti nacisticko-fašistické perzekuce v Itálii, popřípadě jejich pozůstalé.
Zmíněny jsou také organizace spojující účastníky národního boje za osvobození.
Čtvrtá kapitola analyzuje současný stav poskytování sociální péče
přeživším šoa a ostatním obětem nacisticko-fašistické perzekuce v Itálii z pohledu
praxe a jsou zmíněny regionální diverzity v poskytování sociální péče.
V poslední a závěrečné kapitole jsou shrnuta zjištěná fakta a jsou vedena
doporučení na zlepšení fungování systému sociální péče poskytované přeživším
druhé světové války a nacisticko-fašistické perzekuce. Tato doporučení vycházejí z reálných návrhů a praktických potřeb a mohla by efektivně vylepšit sociální
pozici cílové skupiny.
Součást studie tvoří rovněž příloha s přehledem relevantních italských
zákonů.
Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu vypracovávání studie postupně
docházelo k úpravám penzijního systému a k přechodu na nový, je na tyto
skutečnosti na patřičném místě upozorněno.
Autorka studie používá primárně italskou odbornou terminologii a
názvosloví a až v závorce uvádí český překlad. Je si však vědoma toho, že překlady
nejsou vždy zcela přesné, a to z toho důvodu, že v českém jazyce není vždy možné
najít přesný ekvivalent termínů.
Zároveň autorka také upozorňuje na skutečnost, že italský důchodový a
sociální systém je natolik složitou soustavou, že pro tuto studii byly vybrány
relevantní informace a data. Mimo fokus této práce byly ponechány nepodstatné
skutečnosti, stejně jako nejsou zmíněny například sociální příspěvky, jež již
v současné době nejsou v platnosti
Date: 2018
Date: 2016
Abstract: This report looks at how faith organisations have been responding to the impact of the financial crisis and the politics of austerity. It is based on a scoping survey of the work of 90 faith organisations and 13 case studies of faith-based initiatives, conducted by a research team based in the Centre for the Study of Ethnicity and Citizenship at the University of Bristol. This study builds on a core area of the Centre’s work which focuses on the role of, particularly minority, religions in public life. The project is hosted by the Centre’s online forum on religion and policy, Public Spirit. It is funded by the Barrow Cadbury Trust as part of an ongoing interest in promoting economic justice.
The role and impact of faith organisations in providing welfare services, and particularly in the context of economic recession and welfare reform, are well recognised. It is important to acknowledge that faith organisations are not only plugging gaps in social or financial provision left by the market and state, but also bring critical perspectives to questions of socially just economic organisation. Across different religious traditions, faith organisations are also mobilising values, people and resources to develop and innovate alternative approaches to market-based finance and credit. This report focuses on the role of faith organisations in:
1) assisting those experiencing financial hardship;
2) engaging in activism on and campaigning for the reform of financial products and services;
3) advocating or providing alternatives to market-based finance.
We explore how faith organisations, particularly from minority religious groups, view the effects of the financial crisis and austerity on faith communities and neighbourhoods and the ways in which they are responding to these issues. We examine the ways in which they assist those experiencing financial hardship, the issues on which they campaign, and the alternatives to market based finance they are helping to develop or advocate. We look at how and with whom they collaborate, and the values, models and practices that underpin their work.

[Includes Jewish case studies]
Date: 2007
Abstract: Drs. Khanin and Chernin address basic questions regarding Jewish life in the FSU states at present and in the future. A major issue they focused on was this: under current socio-economic and political circumstances in Eastern Europe, many intermarried Jews together with their non-Jewish partners choose to maintain ties with Jewish communities and to take advantage of their educational, information, cultural and welfare services. Consequently, most local Jewish leaders regard this group as a target population for their communal activity. Accordingly, such activity is directed in fact at all those to whom the Israeli Law of Return applies, and sometimes even to those are not included in this category (4th generation members married to non-Jewish spouses, for example).

Some of the questions raised by the center’s researchers were:
1. How significant is the size of this group?
2. Can it be regarded as a human reservoir for Jewish activity?
3. Does this activity contribute to the formation of Jewish or semi-Jewish identity among offspring of mixed-married couples and among the non-Jewish members of their families, and to the evolution of behavioral models that can be interpreted as “post assimilatory” behavior?
In order to address these questions, a vast and diverse body of data was amassed. The authors did not relay only upon existing data but set out on an empirical exploration. They have conducted interviews in Moscow, St. Petersburg, Yekaterinburg, Samara, Sertov, Novosibirsk, Irkutsk, Khabarovsk, Birobidjan, Tomsk, Petrozavodsk, Chelyabinsk, Nizhni Novgorod, Kazan, Vladimir, Riazen, Tula, Rostov, Piatigorsk, Nalchik, Kiev, Daniepropetrovsk, Odessa, Zaporozhieh, and a number of towns in Belarus and Latvia.

The compelling findings of the research indicate an interesting variety of sub-populations in the vast group called “FSU Jewry”. Specific planning based on the distinctive characteristics and the features of each group can serve as the basis for well-tuned action plans aimed at the strengthening of the Jewish future of each specific sector.


ד"ר חנין וד"ר צ'רנין מעלים במחקרם שאלות יסוד אודות הקיום היהודי בארצות חבר העמים לשעבר, כיום ובעתיד. נושא מרכזי שבו התמקדו היה זה: בתנאים החברתיים-כלכליים והפוליטיים הקיימים במזרח אירופה בימינו, מעדיפים רבים מבני נישואי תערובת, הן בן הזוג היהודי הן בן הזוג הלא-יהודי, ועמם בני המשפחה המעורבים, להיות קשורים לקהילות יהודיות ולהסתייע בשירותיהן בתחומי החינוך, המידע, התרבות והרווחה. עקב כך, רוב המנהיגים היהודיים המקומיים רואים בקבוצה זו "קבוצות יעד" לפעילות הקהילתית. בהתאם לכך, פעילות זו מופנית בפועל לכל זכאי חוק השבות הישראלי, ולעתים אף לאוכלוסיה החורגת מגבולות המוגדר בחוק זה (כגון בני הדור הרביעי לנישואי תערובת).

במחקרם, שאלו החוקרים את השאלות הבאות:
א. עד כמה משמעותי הוא היקפה של קבוצה זו?
ב. האמנם ניתן לראות בה עתודה לפעילות יהודית?
ג. האם פעילות זו תורמת לעיצוב זהות יהודית או כעין-יהודית אצל צאצאי נישואי תערובת ובני משפחה לא-יהודיים של בתי אב מעורבים, ולבניית דגמי התנהגות חברתית שניתן לפרשם כ"בתר-התבוללות"?
כדי להשיב על שאלות אלו, נאספו נתונים מרובים ומגוונים. החוקרים לא הסתפקו בנתונים קיימים, אלא יצאו לשטח כדי לבדוק את הנתונים באופן ישיר. הם ערכו ראיונות במקומות אלו: מוסקבה, סנט פטרבורג, יקטרינבורג, סמרה, סרטוב, נובוסיבירסק, אירקוטסק, חברובסק, בירוביג'אן, טומסק, פטרוזבודסק, צ'ליאבינסק, ניז'ני נובגורוד, קאזן, ולדימיר, ריאזן, טולא, רוסטוב, פיאטיגורסק, נלצ'יק, קייב, דנייפרופטרובסק, אודסה, זאפורוז'יה, וכן כמה ערים בביילורוסיה ובלטביה.

ממצאי המחקר מצביעים על מגוון מעניין של אוכלוסיות-מִשנה בתוך הקבוצה הגדולה המכונה 'יהדות חבר העמים'. תכנון ממוקד, המתבסס על מאפיינים ייחודיים של כל קבוצה, עשוי להוות בסיס לתכניות פעולה ממוקדות, שתכליתן חיזוק עתידו היהודי של כל מגזר ספציפי.