Abstract: Federace židovských obcí v České republice (FŽO) zaznamenala v roce 2022 celkem 2 277 antisemitských incidentů. Konstantní trend skokového nárůstu počtu projevů antisemitismu, který byl jasně patrný v předchozích sledovaných obdobích, tak zůstal zachován i v loňském roce. Ve srovnání s rokem 2021, kdy bylo zaznamenáno 1128 antisemitských incidentů, lze tento trend navíc označit přívlastkem dramatický.
Drtivá většina všech zaznamenaných antisemitských incidentů, celkem 97 %, tvoří projevy nenávisti na internetu. Vedle článků, grafických materiálů, anonymních komentářů a diskusních příspěvků šlo především o sociální sítě, na nichž bylo zachyceno přes 74% všech on-line incidentů. V dlouhodobé perspektivě jsou právě sociální sítě dominantní hostitelskou platformou produkce a šíření antisemitismu i nenávisti obecně a významnou měrou přispívají k narůstající polarizaci společnosti.
Navzdory skutečnosti, že počet registrovaných incidentů meziročně vzrostl o více než 100 %, stejně jako v uplynulých letech platí konstatování, že případy otevřeně antisemitsky motivovaného násilí jsou v České republice nadále zaznamenávány jen výjimečně. V roce 2022 nebyl FŽO nahlášen žádný případ fyzického napadení. Dále byly v roce 2022 zaznamenány 2 případy vandalismu na židovských objektech, což odpovídá předchozím rokům. Naopak 10 zaznamenaných případů vyhrožování představuje dvojnásobný nárůst oproti roku 2021. V této souvislosti je však nutné znovu připomenout, že oběti či svědkové projevů antisemitsky motivované předsudečné nenávisti se mnohdy rozhodnou tyto činy nenahlásit příslušným orgánům nebo si z různých důvodů nepřejí sdělovat detaily svých negativních zkušeností. Ačkoliv tedy FŽO od roku 2018 ve svých statistikách pracuje s pouhými jednotkami protižidovsky zaměřených násilných činů, je pravděpodobné, že skutečný počet podobných případů bývá každoročně vyšší.
Obsah registrovaných protižidovských incidentů neprošel v roce 2022 ve srovnání s předchozími lety zásadní proměnou. Projevy předsudečné nenávisti vždy korelují s celkovou atmosférou ve společnosti, kterou formují lokální události i globální geopolitické a ekonomické faktory. Obsah, formu i množství antisemitských narativů tak v loňském roce vedle doznívající pandemie onemocnění covid-19 ovlivňovala zejména ruská agrese vůči Ukrajině, včetně související ekonomické, energetické a surovinové krize, a v neposlední řadě i přetrvávající napětí na Blízkém východě v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu.
Z analýzy dosavadních útoků motivovaných předsudečnou nenávistí jednoznačně vyplývá, že internet a zejména virtuální komunikační platformy hrají dominantní roli v procesu radikalizace jednotlivců i skupin a současně usnadňují potenciálním útočníkům plánování a přípravu násilných trestných činů. Platnost tohoto pozorování potvrdil střelecký útok, k němuž došlo 12. října 2022 u baru Tepláreň v Bratislavě, a který si vyžádal dvě oběti. Pachatel se na svůj čin podle vlastních slov systematicky a dlouhodobě připravoval a na sociálních sítích sdílel velké množství nenávistných a konspirativních příspěvků. Ačkoliv v ČR nebyl v roce 2022 zaznamenán žádný srovnatelný incident, globální kontext přetrvávajících obav z radikalizace v on-line prostředí zůstává nadále vysoce aktuální.
Více než třetina z celkového počtu incidentů, s nimiž FŽO v roce 2022 pracovala, pocházela z ideologických pozic krajní pravice. U druhé třetiny projevů antisemitismu nebylo možné jednoznačně určit ideologické pozadí, neboť autoři či šiřitelé těchto incidentů nedeklarují žádné extrémní politické postoje. Nárůst celkového objemu zaznamenaných dat se však z hlediska ideologie nejvýrazněji projevil v případě dezinformačních platforem. Už v předchozích čtyřech sledovaných obdobích docházelo v této oblasti ke kontinuálnímu nárůstu, v roce 2022 je však doložen více než 200% skokový výkyv. Zatímco v roce 2021 pocházelo z dezinformačních platforem 14,4 % všech registrovaných incidentů, v roce 2022 tyto platformy zveřejnily 24,5 % všech evidovaných projevů antisemitismu. Vzhledem ke vzrůstající aktivitě a popularitě dezinformačních médií a masivní akceleraci šíření konspiračních obsahů jde o nepřekvapivé, přesto však mimořádně znepokojivé zjištění. Dezinformační hnutí přispívají k polarizaci společnosti a mají potenciál destruktivně působit na základní demokratické ústavní principy.
Přes závažnost některých závěrů je možné opět konstatovat, že Česká republika představuje pro židovskou komunitu bezpečnou zemi. Projevy antisemitismu ventilované v internetovém prostředí však představují z dlouhodobého hlediska trend, kterému je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost.
Abstract: Rozsáhlá monografie odborníků z pražské právnické fakulty pod vedením Jana Kuklíka a Reného Petráše se věnuje problému majetkových ztrát židovského obyvatelstva za druhé světové války a různým metodám odškodnění. Publikace má široký historický a komparativní záběr, obsahuje podrobnou analýzu právních aspektů a zabývá se i dodnes nedořešenými otázkami. Nejpodrobněji je v knize zastoupeno území bývalého Československa, ale pozornost je věnována i vývoji v dalších státech: Německu, Rakousku, Polsku, ale také v zemích s velmi odlišnou situací, jako jsou Velká Británie, Bulharsko či Švýcarsko. Výklad u jednotlivých států obvykle zahrnuje nástin vývoje postavení Židů v daném regionu v posledních desetiletích před holocaustem, jsou však naznačeny i starší, středověké tradice. Jádrem práce je zachycení často až pozoruhodně různorodých metod záborů židovského majetku zejména v době druhé světové války a jeho restitucí nebo různých odškodňovacích akcí, které probíhají až do současnosti.
Abstract: Federace židovských obcí v ČR (FŽO) nevedla v letech 2016 a 2017 vlastní statistiku antisemitských incidentů, tak jako tomu bylo v letech minulých. Bylo to způsobeno administrativními a personálními okolnostmi. Podle dostupných informací za rok 2017 evidovala Policie ČR 27 trestných činů s antisemitským podtextem. K dispozici je také souhrnná zpráva ODIHR, tedy Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (Office for Democratic Institutions and Human Rights) při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) za rok 2016. ODIHR však monitoruje veškeré trestné činy, spáchané z nenávisti, tedy nikoliv jen ty, které mají antisemitskou motivaci. Přehled ODIHR je uveden pro informaci jako Příloha č. 2 v závěru této zprávy.
Pro účely této zprávy byl v převážné míře použit text Zbyňka Taranta, profesora Západočeské univerzity v Plzni, který byl původně určen pro Kantorovo Centrum studií židovské diaspory, působící při Univerzitě v Tel-Avivu. Zpráva vychází především z vlastního pozorování a výzkumu autora, ale i ze sekundárních zdrojů, s odkazy uvedenými v poznámkách. Doplněna je i o některé události antisemitského charakteru, zaznamenané v letech 2016 a 2017 ze strany FŽO. Zpráva se ale opírá především o sekundární ukazatele, jako je online aktivita antisemitských hnutí, publikační činnost extrémistů, nebo zprávy Policie ČR.
Abstract: Kolektivní monografie o podobách antisemitismu v Čechách a na Slovensku analyzuje diskursivní a vizuální formy obrazu Žida v české a slovenské většinové společnosti. Příspěvky se zabývají otázkou, jak se v průběhu 20. a 21. století utvářel pojem „Žid“ nebo „židovský“ a jak se v souvislosti s tímto „cizím“ obrazem utvářel obraz „nás“ samotných. Autoři jednotlivých studií se ve svých analýzách tematicky obrací k otázce kontinuity a transformace těchto zrcadlových obrazů a zároveň zkoumají vztah identity a (politické) moci. Badatelé na příkladu Protektorátu Čechy a Morava, válečného slovenského státu, komunistického Československa, ale také soudobých reálií přesvědčivě ukazují, že antisemitismus není vázaný na skutečného nebo domnělého nepřítele, nýbrž na (sebe)legitimizační konstrukty. Předkládaná kniha je založena na využití dobového tisku, orálněhistorických životopisných rozhovorů, pamětí a archivních dokumentů. Také proto je publikace určena nejenom akademické obci a učitelské veřejnosti, ale všem zájemcům o fenomén antisemitismu, jeho projevy a vývoj ve 20. století a v současnosti.
Abstract: Předložená studie analyzuje situaci v oblasti péče poskytované přeživším
šoa a ostatním obětem nacisticko-fašistické perzekuce na území Itálie (dále jen
studie) a vznikla na žádost a pro potřeby Evropského institutu odkazu šoa, o. p. s.
(dále jen ESLI), jemuž má sloužit především jako podpůrný nástroj pro
formulování jeho krátko-, středně- a dlouhodobých strategií v oblasti péče o
přeživší šoa a ostatní oběti nacisticko-fašistické perzekuce.
Tato studie v mnohém inspirativně a metodologicky vychází ze studie
Situace v oblasti péče poskytované přeživším holocaustu a ostatním obětem
nacistické perzekuce na území České republiky provedené výzkumným týmem
pod vedením PhDr. Dariny Sedláčkové (Praha: ESLI, 2012).
V úvodní kapitole je definována cílová skupina, na niž se studie
zaměřuje, jsou zde představena základní metodologická východiska, užívané
termíny a rozsah mapované péče. V závěru této části jsou uvedeny předpokládané
tendence ve vývoji potřeb výše definovaných cílových skupin.
Druhá kapitola obsahuje ucelený přehled platné italské legislativy
související s oblastí sociálního a důchodového zabezpečení a státní a
regionální/místní sociální podpory a obsahuje i souhrnný přehled specifických
opatření přijatých italským státem ke zlepšení životní situace cílových skupin,
eventuálně jejich pozůstalých. Kapitola je doplněna informacemi o
odškodňovacím programu Claims Conference na území Itálie.
Třetí kapitola prezentuje asociace a organizace, které sdružují přeživší
šoa a další oběti nacisticko-fašistické perzekuce v Itálii, popřípadě jejich pozůstalé.
Zmíněny jsou také organizace spojující účastníky národního boje za osvobození.
Čtvrtá kapitola analyzuje současný stav poskytování sociální péče
přeživším šoa a ostatním obětem nacisticko-fašistické perzekuce v Itálii z pohledu
praxe a jsou zmíněny regionální diverzity v poskytování sociální péče.
V poslední a závěrečné kapitole jsou shrnuta zjištěná fakta a jsou vedena
doporučení na zlepšení fungování systému sociální péče poskytované přeživším
druhé světové války a nacisticko-fašistické perzekuce. Tato doporučení vycházejí z reálných návrhů a praktických potřeb a mohla by efektivně vylepšit sociální
pozici cílové skupiny.
Součást studie tvoří rovněž příloha s přehledem relevantních italských
zákonů.
Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu vypracovávání studie postupně
docházelo k úpravám penzijního systému a k přechodu na nový, je na tyto
skutečnosti na patřičném místě upozorněno.
Autorka studie používá primárně italskou odbornou terminologii a
názvosloví a až v závorce uvádí český překlad. Je si však vědoma toho, že překlady
nejsou vždy zcela přesné, a to z toho důvodu, že v českém jazyce není vždy možné
najít přesný ekvivalent termínů.
Zároveň autorka také upozorňuje na skutečnost, že italský důchodový a
sociální systém je natolik složitou soustavou, že pro tuto studii byly vybrány
relevantní informace a data. Mimo fokus této práce byly ponechány nepodstatné
skutečnosti, stejně jako nejsou zmíněny například sociální příspěvky, jež již
v současné době nejsou v platnosti
Abstract: Stereotypy o Romech a Židech v české společnosti. Jaké jsou a jak s nimi pracovat?
Jak funguje vzdělávání proti předsudkům v českých školách a jaké jsou příklady dobré praxe?
Tým ze Sociologického ústavu Akademie věd na datech z posledních let ukázal, jak jsou v české společnosti rozšířené stereotypy o Romech a Židech. Jedním ze zjištění je, že menší předsudky vůči Romům mají lidé, kteří se s nějakými Romy osobně znají.
Škola je jedním z nejdůležitějších míst, kde je možné pozitivně ovlivnit postoje mladých lidí. Tým Ústavu pro studium totalitních režimů se proto ptal učitelů a lektorů, jaké jsou jejich zkušenosti se vzděláváním k toleranci. Nabízíme doporučení, jak pomoci školám efektivně oslabovat předsudky.
Zjistili jsme, že předpokladem úspěchu je spolupráce celé školy. Další úspěšnou strategií je podpora setkávání žáků z různých sociálních skupin. Je rovněž třeba podporovat vzdělávání učitelů tak, aby dokázali ve třídě zvládat debatu o kontroverzních tématech.
Výsledky výzkumu jsme shrnuli do závěrečné zprávy, v níž najdete:
Kvalitativní i kvantitativní shrnutí současné praxe vzdělávání pro toleranci, realizovaných programů a jejich podpory.
Naše doporučení pro donory, jak efektivněji nastavit projektovou podporu, a pro školy a pedagogy, jak s předsudky ve škole lépe pracovat.
Rozsáhlou studii o postojích české společnosti vůči Romům a Židům.
Abstract: The Holocaust (Shoah) Immovable Property Restitution Study is the first-ever comprehensive
compilation of all significant legislation passed since 1945 by the 47 states that participated in
the 2009 Prague Holocaust Era Assets Conference and endorsed the 2009 Terezin Declaration
that came out of the Prague conference.
The Terezin Declaration (and its companion document, the 2010 Guidelines and Best Practices,
endorsed by 43 countries) focuses in substantial part on the treatment of immovable (real)
property restitution: private, communal, and heirless property. The Study examined private,
communal, and heirless property as discrete components of each country’s restitution efforts
from 1944 to 2016.
Ukraine endorsed the Terezin Declaration in 2009, but it did not endorse the 2010
Guidelines and Best Practices.
As part of the European Shoah Legacy Institute’s Immovable Property Restitution Study,
a Questionnaire covering past and present restitution regimes for private, communal and
heirless property was sent to all 47 Terezin Declaration governments in 2015. As of 13
December 2016, no response from Ukraine has been received.
Abstract: The Holocaust (Shoah) Immovable Property Restitution Study is the first-ever comprehensive
compilation of all significant legislation passed since 1945 by the 47 states that participated in
the 2009 Prague Holocaust Era Assets Conference and endorsed the 2009 Terezin Declaration
that came out of the Prague conference.
The Terezin Declaration (and its companion document, the 2010 Guidelines and Best Practices,
endorsed by 43 countries) focuses in substantial part on the treatment of immovable (real)
property restitution: private, communal, and heirless property. The Study examined private,
communal, and heirless property as discrete components of each country’s restitution efforts
from 1944 to 2016.
Russia endorsed the Terezin Declaration in 2009, but declined to endorse the 2010
Guidelines and Best Practices. In 2012, the Russian Foreign Ministry stated that “the
[Terezin] declaration does not contain principles that are essential to our country. We
consider it important to deal with these issues on the basis of post-war settlement
principles fixed in the Yalta and Potsdam conferences of the Allied powers. We would
like to emphasize that it’s necessary to regard the Holocaust era as fixed in the
declaration, which means from 1933-1945.”
As part of the European Shoah Legacy Institute’s Immovable Property Restitution Study,
a Questionnaire covering past and present restitution regimes for private, communal and
heirless property was sent to all 47 Terezin Declaration governments in 2015. As of 13
December 2016, no response from Russia has been received
Abstract: The Holocaust (Shoah) Immovable Property Restitution Study is the first-ever comprehensive
compilation of all significant legislation passed since 1945 by the 47 states that participated in
the 2009 Prague Holocaust Era Assets Conference and endorsed the 2009 Terezin Declaration
that came out of the Prague conference.
The Terezin Declaration (and its companion document, the 2010 Guidelines and Best Practices,
endorsed by 43 countries) focuses in substantial part on the treatment of immovable (real)
property restitution: private, communal, and heirless property. The Study examined private,
communal, and heirless property as discrete components of each country’s restitution efforts
from 1944 to 2016.
Poland endorsed the Terezin Declaration in 2009. In 2010, 43 of the countries that
endorsed the Terezin Declaration approved nonbinding Guidelines and Best Practices for
the Restitution and Compensation of Immovable (Real) Property Confiscated or
Otherwise Wrongfully Seized by the Nazi, Fascists and Their Collaborators during the
Holocaust (Shoah) Era between 1933-1945, Including the Period of World War II
(“Terezin Best Practices”). Poland initially agreed to the Terezin Best Practices but then
withdrew its support.
Poland is one of a handful of countries with a government office dedicated to Jewish
Diaspora and post-Holocaust issues. As of March 2016, Mr. Sebastian Rejak holds the
post of Special Envoy of the Polish Minister of Foreign Affairs for Relations with the
Jewish Diaspora.
As part of the European Shoah Legacy Institute’s Immovable Property Restitution Study,
a Questionnaire covering past and present restitution regimes for private, communal and
heirless property was sent to all 47 Terezin Declaration governments in 2015. As of 13
December 2016, no response from Poland has been received.
Abstract: The Holocaust (Shoah) Immovable Property Restitution Study is the first-ever comprehensive
compilation of all significant legislation passed since 1945 by the 47 states that participated in
the 2009 Prague Holocaust Era Assets Conference and endorsed the 2009 Terezin Declaration
that came out of the Prague conference.
The Terezin Declaration (and its companion document, the 2010 Guidelines and Best Practices,
endorsed by 43 countries) focuses in substantial part on the treatment of immovable (real)
property restitution: private, communal, and heirless property. The Study examined private,
communal, and heirless property as discrete components of each country’s restitution efforts
from 1944 to 2016.
Malta endorsed the Terezin Declaration in 2009, but did not participate in follow-up discussions
in 2010, which resulted in 43 other state parties endorsing the related Guidelines and Best
Practices.
As part of the European Shoah Legacy Institute’s Immovable Property Restitution Study, a
Questionnaire covering past and present restitution regimes for private, communal and heirless
property was sent to all 47 Terezin Declaration governments in 2015. Malta submitted a response
in September 2015.
Abstract: The Holocaust (Shoah) Immovable Property Restitution Study is the first-ever comprehensive
compilation of all significant legislation passed since 1945 by the 47 states that participated in
the 2009 Prague Holocaust Era Assets Conference and endorsed the 2009 Terezin Declaration
that came out of the Prague conference.
The Terezin Declaration (and its companion document, the 2010 Guidelines and Best Practices,
endorsed by 43 countries) focuses in substantial part on the treatment of immovable (real)
property restitution: private, communal, and heirless property. The Study examined private,
communal, and heirless property as discrete components of each country’s restitution efforts
from 1944 to 2016.
Ireland endorsed the Terezin Declaration in 2009 and the Guidelines and Best Practices in 2010.
As part of the European Shoah Legacy Institute’s Immovable Property Restitution Study, a
Questionnaire covering past and present restitution regimes for private, communal, and heirless
property was sent to all 47 Terezin Declaration governments in 2015. As of 13 December 2016,
no response from the Republic of Ireland has been received.
Abstract: The Holocaust (Shoah) Immovable Property Restitution Study is the first-ever comprehensive
compilation of all significant legislation passed since 1945 by the 47 states that participated in
the 2009 Prague Holocaust Era Assets Conference and endorsed the 2009 Terezin Declaration
that came out of the Prague conference.
The Terezin Declaration (and its companion document, the 2010 Guidelines and Best Practices,
endorsed by 43 countries) focuses in substantial part on the treatment of immovable (real)
property restitution: private, communal, and heirless property. The Study examined private,
communal, and heirless property as discrete components of each country’s restitution efforts
from 1944 to 2016.
The Czech Republic endorsed the Terezin Declaration in 2009 and the Guidelines and
Best Practices in 2010.
The Czech Republic is one of a handful of countries with a government office dedicated
to Jewish Diaspora or Post-Holocaust issues. As of 2015, Ambassador Antonín Hradílek
is the Czech Republic’s Special Envoy for Holocaust Issues and Combat of
Antisemitism. His predecessor was Ambassador Jiri Šitler.
As part of the European Shoah Legacy Institute’s Immovable Property Restitution Study,
a Questionnaire covering past and present restitution regimes for private, communal and
heirless property was sent to all 47 Terezin Declaration governments in 2015.
Ambassador Jiri Šitler, the former Czech Republic Special Envoy for Holocaust Issues
and Combat of Antisemitism, reviewed earlier drafts of this report and provided valuable
comments.
