Search results

Your search found 48 items
Sort: Relevance | Topics | Title | Author | Publication Year
Home  / Search Results
Date: 2013
Abstract: Předložená studie analyzuje situaci v oblasti péče poskytované přeživším
šoa a ostatním obětem nacisticko-fašistické perzekuce na území Itálie (dále jen
studie) a vznikla na žádost a pro potřeby Evropského institutu odkazu šoa, o. p. s.
(dále jen ESLI), jemuž má sloužit především jako podpůrný nástroj pro
formulování jeho krátko-, středně- a dlouhodobých strategií v oblasti péče o
přeživší šoa a ostatní oběti nacisticko-fašistické perzekuce.
Tato studie v mnohém inspirativně a metodologicky vychází ze studie
Situace v oblasti péče poskytované přeživším holocaustu a ostatním obětem
nacistické perzekuce na území České republiky provedené výzkumným týmem
pod vedením PhDr. Dariny Sedláčkové (Praha: ESLI, 2012).
V úvodní kapitole je definována cílová skupina, na niž se studie
zaměřuje, jsou zde představena základní metodologická východiska, užívané
termíny a rozsah mapované péče. V závěru této části jsou uvedeny předpokládané
tendence ve vývoji potřeb výše definovaných cílových skupin.
Druhá kapitola obsahuje ucelený přehled platné italské legislativy
související s oblastí sociálního a důchodového zabezpečení a státní a
regionální/místní sociální podpory a obsahuje i souhrnný přehled specifických
opatření přijatých italským státem ke zlepšení životní situace cílových skupin,
eventuálně jejich pozůstalých. Kapitola je doplněna informacemi o
odškodňovacím programu Claims Conference na území Itálie.
Třetí kapitola prezentuje asociace a organizace, které sdružují přeživší
šoa a další oběti nacisticko-fašistické perzekuce v Itálii, popřípadě jejich pozůstalé.
Zmíněny jsou také organizace spojující účastníky národního boje za osvobození.
Čtvrtá kapitola analyzuje současný stav poskytování sociální péče
přeživším šoa a ostatním obětem nacisticko-fašistické perzekuce v Itálii z pohledu
praxe a jsou zmíněny regionální diverzity v poskytování sociální péče.
V poslední a závěrečné kapitole jsou shrnuta zjištěná fakta a jsou vedena
doporučení na zlepšení fungování systému sociální péče poskytované přeživším
druhé světové války a nacisticko-fašistické perzekuce. Tato doporučení vycházejí z reálných návrhů a praktických potřeb a mohla by efektivně vylepšit sociální
pozici cílové skupiny.
Součást studie tvoří rovněž příloha s přehledem relevantních italských
zákonů.
Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu vypracovávání studie postupně
docházelo k úpravám penzijního systému a k přechodu na nový, je na tyto
skutečnosti na patřičném místě upozorněno.
Autorka studie používá primárně italskou odbornou terminologii a
názvosloví a až v závorce uvádí český překlad. Je si však vědoma toho, že překlady
nejsou vždy zcela přesné, a to z toho důvodu, že v českém jazyce není vždy možné
najít přesný ekvivalent termínů.
Zároveň autorka také upozorňuje na skutečnost, že italský důchodový a
sociální systém je natolik složitou soustavou, že pro tuto studii byly vybrány
relevantní informace a data. Mimo fokus této práce byly ponechány nepodstatné
skutečnosti, stejně jako nejsou zmíněny například sociální příspěvky, jež již
v současné době nejsou v platnosti
Author(s): Hoření, Karina
Date: 2018
Abstract: Stereotypy o Romech a Židech v české společnosti. Jaké jsou a jak s nimi pracovat?

Jak funguje vzdělávání proti předsudkům v českých školách a jaké jsou příklady dobré praxe?

Tým ze Sociologického ústavu Akademie věd na datech z posledních let ukázal, jak jsou v české společnosti rozšířené stereotypy o Romech a Židech. Jedním ze zjištění je, že menší předsudky vůči Romům mají lidé, kteří se s nějakými Romy osobně znají.

Škola je jedním z nejdůležitějších míst, kde je možné pozitivně ovlivnit postoje mladých lidí. Tým Ústavu pro studium totalitních režimů se proto ptal učitelů a lektorů, jaké jsou jejich zkušenosti se vzděláváním k toleranci. Nabízíme doporučení, jak pomoci školám efektivně oslabovat předsudky.

Zjistili jsme, že předpokladem úspěchu je spolupráce celé školy. Další úspěšnou strategií je podpora setkávání žáků z různých sociálních skupin. Je rovněž třeba podporovat vzdělávání učitelů tak, aby dokázali ve třídě zvládat debatu o kontroverzních tématech.

Výsledky výzkumu jsme shrnuli do závěrečné zprávy, v níž najdete:

Kvalitativní i kvantitativní shrnutí současné praxe vzdělávání pro toleranci, realizovaných programů a jejich podpory.
Naše doporučení pro donory, jak efektivněji nastavit projektovou podporu, a pro školy a pedagogy, jak s předsudky ve škole lépe pracovat.
Rozsáhlou studii o postojích české společnosti vůči Romům a Židům.

Date: 2017
Abstract: The Holocaust (Shoah) Immovable Property Restitution Study is the first-ever comprehensive
compilation of all significant legislation passed since 1945 by the 47 states that participated in
the 2009 Prague Holocaust Era Assets Conference and endorsed the 2009 Terezin Declaration
that came out of the Prague conference.

The Terezin Declaration (and its companion document, the 2010 Guidelines and Best Practices,
endorsed by 43 countries) focuses in substantial part on the treatment of immovable (real)
property restitution: private, communal, and heirless property. The Study examined private,
communal, and heirless property as discrete components of each country’s restitution efforts
from 1944 to 2016.

Russia endorsed the Terezin Declaration in 2009, but declined to endorse the 2010
Guidelines and Best Practices. In 2012, the Russian Foreign Ministry stated that “the
[Terezin] declaration does not contain principles that are essential to our country. We
consider it important to deal with these issues on the basis of post-war settlement
principles fixed in the Yalta and Potsdam conferences of the Allied powers. We would
like to emphasize that it’s necessary to regard the Holocaust era as fixed in the
declaration, which means from 1933-1945.”

As part of the European Shoah Legacy Institute’s Immovable Property Restitution Study,
a Questionnaire covering past and present restitution regimes for private, communal and
heirless property was sent to all 47 Terezin Declaration governments in 2015. As of 13
December 2016, no response from Russia has been received
Date: 2017
Abstract: The Holocaust (Shoah) Immovable Property Restitution Study is the first-ever comprehensive
compilation of all significant legislation passed since 1945 by the 47 states that participated in
the 2009 Prague Holocaust Era Assets Conference and endorsed the 2009 Terezin Declaration
that came out of the Prague conference.

The Terezin Declaration (and its companion document, the 2010 Guidelines and Best Practices,
endorsed by 43 countries) focuses in substantial part on the treatment of immovable (real)
property restitution: private, communal, and heirless property. The Study examined private,
communal, and heirless property as discrete components of each country’s restitution efforts
from 1944 to 2016.

Poland endorsed the Terezin Declaration in 2009. In 2010, 43 of the countries that
endorsed the Terezin Declaration approved nonbinding Guidelines and Best Practices for
the Restitution and Compensation of Immovable (Real) Property Confiscated or
Otherwise Wrongfully Seized by the Nazi, Fascists and Their Collaborators during the
Holocaust (Shoah) Era between 1933-1945, Including the Period of World War II
(“Terezin Best Practices”). Poland initially agreed to the Terezin Best Practices but then
withdrew its support.

Poland is one of a handful of countries with a government office dedicated to Jewish
Diaspora and post-Holocaust issues. As of March 2016, Mr. Sebastian Rejak holds the
post of Special Envoy of the Polish Minister of Foreign Affairs for Relations with the
Jewish Diaspora.

As part of the European Shoah Legacy Institute’s Immovable Property Restitution Study,
a Questionnaire covering past and present restitution regimes for private, communal and
heirless property was sent to all 47 Terezin Declaration governments in 2015. As of 13
December 2016, no response from Poland has been received.
Date: 2017
Date: 2017
Abstract: The Holocaust (Shoah) Immovable Property Restitution Study is the first-ever comprehensive
compilation of all significant legislation passed since 1945 by the 47 states that participated in
the 2009 Prague Holocaust Era Assets Conference and endorsed the 2009 Terezin Declaration
that came out of the Prague conference.

The Terezin Declaration (and its companion document, the 2010 Guidelines and Best Practices,
endorsed by 43 countries) focuses in substantial part on the treatment of immovable (real)
property restitution: private, communal, and heirless property. The Study examined private,
communal, and heirless property as discrete components of each country’s restitution efforts
from 1944 to 2016.

The Czech Republic endorsed the Terezin Declaration in 2009 and the Guidelines and
Best Practices in 2010.
The Czech Republic is one of a handful of countries with a government office dedicated
to Jewish Diaspora or Post-Holocaust issues. As of 2015, Ambassador Antonín Hradílek
is the Czech Republic’s Special Envoy for Holocaust Issues and Combat of
Antisemitism. His predecessor was Ambassador Jiri Šitler.
As part of the European Shoah Legacy Institute’s Immovable Property Restitution Study,
a Questionnaire covering past and present restitution regimes for private, communal and
heirless property was sent to all 47 Terezin Declaration governments in 2015.
Ambassador Jiri Šitler, the former Czech Republic Special Envoy for Holocaust Issues
and Combat of Antisemitism, reviewed earlier drafts of this report and provided valuable
comments.